Muzeum v Malých Svatoňovicích přibližuje osudy bratří Čapků

Malé Svatoňovice leží v podhůří Krkonoš. Lidově se obci také říká Studánka a je známá především Muzeem bratří Čapků. Najdete tu třeba vysvědčení Karla Čapka ze druhé třídy, ale i největší sbírku originálů obrazů jeho bratra Josefa.

Studánka se Malým Svatoňovicím říkalo podle malé studánky, kterou provázely pověsti o zázračné schopnosti uzdravovat nemocné. Blízko ní pak vyrostla dřevěná kaplička, kterou nahradil v roce 1731 kostel. Oltář sv. Barbory tu připomíná dobu, kdy se u Studánky dolovalo od 17. století uhlí. Trutnovský kronikář Simon Hütter dokonce psal, že v kopcích nad Studánkou stačí kopnout pod jehličí nebo hlouběji zaorat a už se narazilo hořlavý kámen. Díky dolům sem přicházeli specialisté, úředníci a živnostníci. Úroveň kulturního a společenského života tu byla vysoká a měla spíš městský charakter. Ve zdejších lázních působil od roku 1883 doktor Antonín Čapek, otec bratří Čapků. Jejich život i dílo tu připomíná muzeum v domě na náměstí, kde Čapkovi bydleli. Vzniklo už v roce 1946, původně jako výstava k národním oslavám, uvedla průvodkyně Jindra Hilmarová.

"Přijel doktor Edvard Beneš, tehdejší pan prezident a v těchto prostorách byla vytvořena krátkodobá výstava jako připomínka Karla a Josefa Čapka, především tedy Karla Čapka, který se zde v Malých Svatoňovicích narodil."

A to přímo v tomto domě. Výstava se později proměnila ve stálou expozici. Obyvatele Malých Svatoňovic nápad zaujal a začali oslovovat potomky a přátele Karla Čapka, které požádali o dochované dokumenty, knihy, obrazy a tak dále. Výstava je jakousi knihou života obou bratrů. Expozice věnovaná Karlu Čapkovi přestavuje jeho knihy, osobní korespondenci, rodinné fotografie i dobové dokumenty. Jsou tu ukázky fejetonů, originály kreseb z cestopisů. Většina studentů zná jeho knihy a hry - Bílá nemoc, Krakatit, Matka či Válka s mloky. Proto se možná překvapeně zastaví u exponátu, který je mimořádně zaujme.

Bratři Čapkové

"Nejvíce se lidé zastaví a rozhodně je zaujme vysvědčení Karla Čapka. Především trojka z psaní, což je povzbuzující pro dnešní mládež, a trojka z pravopisu. Já vždy děti nabádám, že i takový génius jako byl Karel Čapek se může zlepšit postupem svého života a může dosáhnout skvělých výsledků."

Je tu i rukopis Čapka. I když vypadá neuspořádaně, tak je písmo velice čitelné.

"Ano, to je pravda, Karel Čapek byl, dalo by se říct, zdánlivě neuspořádaný celkově jako člověk, ale co se týče jeho dochovaných rukopisů, nebo všech pamětihodností po něm, tak vše bylo dokonale srovnáno a v pořádku."

Karel Čapek Malé Svatoňovice navštívil, když tu divadelní spolek nastudoval jeho hru Loupežník. Mimochodem do dnešní doby se zachovala patrně jediná nahrávka hlasu Karla Čapka. Je to jeho Štědrovečerní poselství míru z roku 1937. Přednesl ho v rozhlase spolu s Františkem Křižíkem a bylo určeno indickému humanistovi Thákurovi a celé Asii.

Druhé patro muzea je věnováno Josefu Čapkovi, je tu galerie jeho obrazů.

"Část obrazů je ve vlastnictví Muzea bratří Čapků, většina je ve vlastnictví pana doktora Dostála, který je zeť Josefa Čapka a je vlastníkem všech dědických práv."

Jak uvedla Jindra Hilmarová, obrazy vystavené v muzeu v Malých Svatoňovicích představují průřez uměním Josefa Čapka - od kubismu až po obrazy z cyklu Oheň a Touha. Měly vyjadřovat touhu po konci války a boj proti fašismu.

"Stejně jako bojoval Karel Čapek svými díly v podobě písemné, tak Josef Čapek bojoval svými obrazy. Ústřední postavou je žena oblečená v národních barvách - bílá halena, červená sukně a modrá zástěra. A na obrazech Oheň je vzdor a boj proti fašismu. Josef Čapek ještě nakreslil sarkastickou knihu. Nazval ji Dějiny zblízka, kde zobrazuje Adolfa Hitlera, především jeho holinky, které jsou pro něj charakteristické a hákový kříž. Nevybíravým způsobem si dělá z Adolfa Hitlera a fašismu legraci. Byl odvezen do koncentračního tábora, kde nakonec i zahynul."

Jeho bratr Karel Čapek zemřel dříve, na konci roku 1938. Při likvidaci škod způsobených povodní se nachladil a podlehl zápalu plic.

Zajímavou atmosféru náměstí v Malých Svatoňovicích doplňuje i procházka 'Mariánským sadem' - lesoparkem poblíž kostela. Je tu 7 kapliček, křížová cesta a Boží hrob se sochou Ježíše Krista od známého řezbáře Antonína Suchardy z Nové Paky. Uvnitř je vyzdoben araukarity, což je zkamenělé dřevo vyhynulých jehličnatých stromů.