Jakým eurokomisařem bude Štefan Füle?
Jméno příštího českého člena Evropské komise už známe. Nyní se tak nabízí otázka: co v této funkci od Štefana Füleho očekávat?
"Jsou tam dokonce i významné, velké země. Zatím tedy José Barroso musí skládat takovou skládačku, rébus, protože dosud ještě neví, kdo bude třeba vysokým představitelem Evropské unie pro zahraniční politiku, tedy jakýmsi evropským ministrem zahraničí, a to se dozvíme prakticky až po mimořádném summitu, který svolal švédský premiér Fredrik Reinfeldt na 19. listopadu."
Faktem ale podle Nováka je, že státy, které neoficiálně znaly jména svých případných kandidátů, už mohly i neformálně jednat o jejich portfoliích. Za handicap Štefana Füleho se také často považuje, že přes půlroční angažmá ve vládě není etablovaným politikem. Pavel Novák to ale tak jednoznačně nevidí:
"Rozhodně má zkušenosti s vládní funkcí, to je nepopiratelné. Asi ten půlrok, který tady teď proběhl, vystačí za nejméně dva nebo tři roky při normálním běhu událostí, protože to opravdu bylo plné všech možných problémů a jejich řešení. Takže si troufám říct, že tato zkušenost by měla alespoň do začátku stačit."
Za další otevřenou otázku se považoval fakt, kam předseda Evropské komise José Barroso zařadí nestraníka Füleho, když ve zmíněné skládačce musí brát ohledy na sílu politických frakcí v Evropském parlamentu. Odpověď už ale přinesl sám budoucí eurokomisař: "Svoji spolupráci v Bruselu budu soustředit na socialistickou frakci."
Dosavadní eurokomisař, sociální demokrat Vladimír Špidla, tedy nebude vyměněn člověkem jiné politické orientace. Není pak pro Česko nevýhodné nahradit zkušeného člena komise nováčkem? Novák sice neupírá Špidlovi pracovitost, často mu ale chyběla síla prosadit své návrhy a dotáhnout je do konce. A podle bruselského zpravodaje Českého rozhlasu Füle může v některých směrech přinést obrat k lepšímu:
"Co se týče třeba jazykové vybavenosti, to bude určitě k lepšímu, bez urážky pana eurokomisaře Špidly. Co se týká vystupování a takové té graciéznosti a řekněme vnějšího projevu, tak to bude také posun k lepšímu. To bez debaty můžeme říct, to máme i zkušenosti s Vladimírem Špidlou z české politické scény."
Co bude v Bruselu přijato bez komentáře, ale vyvolává odpor části domácího publika, je předlistopadové členství Štefana Füleho v komunistické straně a jeho studium na institutu mezinárodních vztahů v Moskvě v 80. letech. Sám Füle však zdůrazňuje své polistopadové působení a předešlou minulost jako handicap necítí:"Ne, jako handicap jsem to nebral. Ani když jsem zastupoval Českou republiku při Severoatlantické alianci, a to celé čtyři roky. Ani při těch mých předchozích velvyslaneckých postech. Nebyl to handicap, když jsem dokončoval předsednictví, nebyl to handicap, když jsem jednal o dalších, a ne vždycky jednoduchých kauzách se svými kolegy z Evropské unie."