Výběr eurokomisaře umožnila politická dohoda

Po velkých peripetiích a na poslední chvíli se konečně vyjasnilo, kdo bude příštím českým členem Evropské komise. Sociálnědemokratického expremiéra Vladimíra Špidlu v ní nahradí ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle. Jak k tomuto rozhodnutí vláda dospěla?

Štefan Füle, foto: ČTK

Premiér Jan Fischer dříve nevylučoval možnost, že by se eurokomisařem stal on sám, a tuto nabídku odmítl krátce poté, co se na něm shodly dvě největší politické strany. Záhy Fischer přišel se jménem guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmy, ale u politiků s tímto návrhem neuspěl. Přesto považuje výběr ministra Štefana Füleho za úspěch své představy toho, jak vybrat českého zástupce v evropské exekutivě: "Já jsem od začátku preferoval, že bych uvítal, kdyby na jednom jméně byla výrazná politická shoda a ten člověk by odcházel i po projednání nebo rozhodnutí vlády s výrazným mandátem."

Po dlouhém křížovém bojkotu svých vzájemně nepřijatelných kandidátů se nakonec špičky sociálních a občanských demokratů dokázaly těsně před úterním jednáním vlády shodnout na osobě ministra Füleho, předtím kariérního diplomata, naposledy ve funkci českého velvyslance při NATO.

Nestraníka Füleho do vlády nominovala ČSSD. Za tento kompromis si ODS vydobyla mírnou změnu poměrů ve vládě: následujícím ministrem pro evropské záležitosti bude člověk navržený občanskými demokraty a sociální demokracie navrhne nového předsedu legislativní rady vlády jako dalšího člena kabinetu. Nominanti ani jedné z těchto stran tak nebudou mít ve vládě většinu a jazýčkem na vahách v ní budou dva zástupci zelených. Právě kvůli nim vláda přes dohodu velkých stran v úterý probírala dvě jména.

"To druhé jméno bylo Vladimír Špidla, protože zástupci Strany zelených ve vládě si ho osvojili. Jednali jsme o tom velmi pečlivě, nicméně ta varianta, o které jsem hovořil, jednoznačně, řekněme, zvítězila," uvedl premiér Fischer. A proč se eurokomisařem nestal on sám?

Jan Fischer, foto: ČTK

"Já jsem skutečně tu nabídku dostal, já to nepopírám. Já jsem řekl, že jsem připraven o ní uvažovat," potvrdil premiér, měl však několik podmínek. Chtěl, aby o možné změně v čele vlády byl včas a náležitě informován prezident, aby se zvážily důsledky pro osud vlády a aby v případě dalšího jednání a dohody se šéfy politických stran právě oni sdělili veřejnosti výběr Fischera jako eurokomisaře.

Únikem informace do médií se ale podle premiéra tento řád věcí narušil: "Byť to byla samozřejmě velmi dobrá nabídka. Já jsem pak po zralé úvaze prostě preferoval stabilitu vlády, která se – a to asi nikdo nepopře - těší poměrně silné důvěře, a splnění těch závazků, které jsem si se svým týmem předsevzal a které jsem deklaroval. To znamená dovést zemi v řádném chodu do doby tentokrát už teda regulérních, řádných voleb."

Vraťme se ještě k nominaci Štefana Füleho, která dosud není formálně uzavřena. Ve středu by ji měl projednat sněmovní výbor pro evropské záležitosti, teprve pak ji svým usnesením potvrdí vláda a do konce týdne odešle do Bruselu.