Události roku 1989 ve fotografii

Staroměstská radnice v Praze vystavuje od nynějška ojedinělý výběr 300 fotografií, které zachycují události roku 1989 v Československu. Výstava bude otevřena denně až do 14. října, skončí tedy před vlastním 20. výročím Listopadové revoluce. Vilém Faltýnek hovořil s kurátorkou výstavy Danielou Mrázkovou a některými fotografy.

Výstava se jmenuje Rok 1989 očima fotografů, nutno ale podotknout, že se jedná výhradně o české fotografy. Není tu zastoupen nikdo ze zahraničních reportérů, kteří o událostech informovali světová média. Autorka výstavy Daniela Mrázková vysvětluje:

"My jsme chtěli ukázat právě účast českých fotografů na těch událostech. Samozřejmě přijela i řada západních fotografů, ale nemyslím, že se dostali tam, kam ti naši fotografové. Když to člověk prožívá na vlastní kůži, když jde o jeho vlastní zemi, je to na těch fotkách vidět."

Expozice má 4 části a jak je už z názvů patrné, nezabývá se jenom samotným 17. listopadem. Preludium přibližuje demonstrace, proti kterým od roku 1988 zasahovaly mocenské složky komunistického režimu. Německý exodus je věnován útěku východních němců na západ přes pražskou spolkovou ambasádu. Třetí část výstavy se jmenuje Pád berlínské zdi a teprve poslední, nejrozsáhlejší část přibližuje takzvanou Sametovou revoluci. Vedle notoricky známých snímků je na Staroměstské radnici vystavena i spousta zcela neznámých.

"Určitě jsou některé vystaveny poprvé a já myslím, že většina notoricky známá není. My vystavujeme jednotlivé autorské kolekce, šlo nám o pohled jednotlivých autorů vždycky na konkrétní událost. Například první polistopadový pražský primátor jarda Kořán tu má dvě úžasně silné kolekce. Jedna je o vzniku Občanského fóra a druhá je věnována německému exodu, kdy on tehdy pracoval jako reportét pro agenturu Reuters,"

říká kurátorka Daniela Mrázková. Většina fotografů, jejichž dílo výstava zahrnuje, patřila už v roce 1989 mezi profesionály. Je tu ale například kolekce 10 snímků ze stávky na lékařské fakultě od lékaře Přemysla Hněvkovského.

"Profesionální fotograf jsem nebyl, ale měl jsem to jako koníčka s velkým K. V roce 1989 jsem byl ještě stále zaměstnaný na fakultě a měl jsem obrovskou výhodu, že mě studenti znali a znali taky moje názory na vedoucí úlohu strany a byli ochotni mě pustit mezi sebe."

Naopak Jiří Všetečka patřil k nejzkušenějším. Dokumentování roku 1989 podle něj nebylo snadné.

"Není to vůbec jednoduché, ale když máte zkušenosti s fotografováním roku 1968, tak samozřejmě rok 1989 byl něco podobného. Já jsem ty události chtěl pojmout jako znázornění množství lidí, kteří se toho zúčastnili."

Unikátní soubor, který uspořádalal Daniela Mrázková, je zatím zachycen pouze v katalogu výstavy, do budoucna by podle autorky měl vyjít i knižně. Obrazové publikace o roku 1989 sice už existují, žádná ale není podobně rozsáhlá.