Je prognóza ministerstva financí příliš pesimistická?

Podle nejnovější makroekonomické prognózy ministerstva financí by se české ekonomika měla letos propadnout nejhlouběji v novodobé historii republiky a napřesrok prý hrubý domácí produkt poroste jen nepatrně. Podle některých ekonomů je ale tato předpověď možná až příliš pesimistická.

Až 64 procent Čechů si myslí, že současná hospodářská krize se v následujících měsících ještě prohloubí. Podle čerstvého průzkumu veřejného mínění Eurobarometr je česká populace o něco skeptičtější, než jaká je hodnota evropského průměru. Na náladě tak lidem nepřidá ani nejnovější predikce makroekonomického vývoje, v níž ministerstvo financí letos očekává pokles HDP o 4,3 procenta. Tedy o dva procentní body více, než kolik resort předpovídal ještě v dubnu.

Podle hlavního ekonoma Poštovní spořitelny Jana Bureše je upřesňování údajů nutné: "Ministerstvo financí stejně jako například soukromá firma potřebuje znát projekci budoucího vývoje, projekci svých příjmů a svých výdajů, a proto potřebuje vědět, v jakém stavu bude ekonomika. Protože to je klíčový parametr, který ovlivňuje na jedné straně příjmy, výběry daní především, a na straně druhé i výdaje, spojené častokrát se sociálními dávkami."

Když se v květnu ujímal funkce premiér Jan Fischer, jeho cílem bylo udržet rozpočtové schodky v tomto i příštím roce v limitu 150 miliard korun. Kvůli krizi časem připustil, že letos se to nepovede. Podle aktuální úvahy ministra financí Eduarda Janoty bude deficit vyšší dokonce o několik desítek miliard. Jeho přesnějším odhadem se bude vláda zabývat až v pondělí. Ekonom Jan Bureš ale už svůj odhad má: "Horší prognóza růstu znamená samozřejmě větší nároky na financování státního rozpočtu. Vypadnou státu určitě nějaké příjmy a navíc nižší růst bude spojený s vyšší nezaměstnaností, to znamená, že budou i vyšší výdaje státu. Myslím si, že bude úspěchem, pokud se v tomto roce podaří hospodařit se schodkem okolo 180 miliard korun a nepřesáhne 200 miliard v roce příštím."

Podle analytika Komerční banky Miroslava Frayera je výhled ministerstva financí možná až příliš pesimistický: "Pokud to mám srovnat s naší prognózou, tak ta naše prognóza mluví o nějakém nižším propadu. My čekáme propad 3,6 procenta. Takže z tohohle pohledu nám zdá ta prognóza ministerstva financí trošičku pesimističtější."

Jan Bureš z Poštovní spořitelny předpověď letošního vývoje nezpochybňuje, pesimistický se mu zdá ale odhad na příští rok, kdy úřad sice již očekává růst, ale o pouhé 0,3 procenta: "Růst blízký nule je podle mého názoru relativně pesimistický. Já si myslím, že by se růst mohl mírně přehoupnout přes jedno procento."

Hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík, sám bývalý ministr financí, ale opatrnost prognózy oceňuje: "Ministerstvo financí se podle mého soudu vrátilo ke své staré dobré konzervativní tradici, kterou v loňském roce porušilo, totiž že odhad tempa růstu a jiných ukazatelů, na jejichž základě se připravuje posléze státní rozpočet, by měl být co nejkonzervativnější, co nejopatrnější. A to je podle mého soudu jeden z důvodů, proč ta prognóza ministerstva financí je pesimističtější, než jaká je většina jiných prognóz na trhu."