Jak drahé bude teplo v zimě?

Až se českých politiků, úředníků a byznysmenů zima zeptá, co dělali v létě, popravdě budou moci odpovědět: věnovali jsme se problematice teplárenství. V posledních letech totiž mnohde prudce stoupla cena tepla, což může souviset s lokálními monopoly na jeho dodávku. Na to si chce posvítit Energetický regulační úřad a do věci se vkládají i zákonodárci.

V těchto letních, zpravidla horkých dnech, je teplárenství asi tím posledním, na co si většina Čechů vzpomene. Právě nyní se ale připravují rozhodnutí, která pak mohou v zimě mnozí i bolestně pocítit.

V první řadě jde o obchod za desítky miliard korun, kterým chce energetický gigant ČEZ posílit své postavení v oblasti dodávek tepla, a to za pomoci skupiny J&T, která v holdingu s finanční skupinou PPF spravuje majetkové účasti v dalších důležitých energetických společnostech. Majetkové přesuny avizuje i společnost Dalkia - největší tuzemský dodavatel tepla a trojka ve výrobě elektřiny. Tyto obchody mohou podle analytiků ovlivnit i hodnotu a pozici dodavatelů uhlí. A to vše – zejména při vzniku lokálních monopolů – dopadá na vývoj cen.

Energetický regulační úřad přitom už nyní eviduje stoupající počet stížností na nárůst cen tepla, říká jeho předseda Josef Fiřt: "Skutečně, těch stížností je více. Je ale spíše otázka, jestli jsou to stížnosti oprávněné nebo neoprávněné. Do ceny se teďka promítla nejenom ta cena uhlí, která stoupla, dále změna DPH z 5 na 9 procent a taky ekologická daň, což samozřejmě znevýhodnilo určité druhy spalovacích zařízení, kde se vyrábí teplo."

A tyto rozdíly pak úřad bere v potaz při posuzování oprávněnosti cenových nákladů dodavatelů tepla: "V loňském roce jsme vydali cenové rozhodnutí, které jasně stanovuje pravidla, co to jsou oprávněné ekonomické náklady."

Podle Josefa Fiřta je Energetický regulační úřad nejkompetentnější institucí pro sledování cen a posuzování toho, proč se tak regionálně liší: "Srovnání je veliký problém. Protože vlastně každý teplárenský zdroj je svým způsobem monopolní, byl postavený za jiných podmínek. Proto je tam to specifikum, proto je nutné vést celkový vývoj ohledně dané problematiky kolem tepla, aby konečný zákazník byl ochráněn. Řada společností z těch, které mají licence, se chová docela mravně. Bohužel jsou na tom trhu další společnosti, které zneužívají to postavení, snaží se najít kličky v zákoně nebo sekundární legislativě a snaží se dostat do nákladů neoprávněné další položky. Z toho důvodu ta kontrola je nutná, je tam nutná důslednost a odbornost."

Obrana šéfa Energetického regulačního úřadu není náhodná: po prázdninách by se měla Sněmovna zabývat novelou zákona o cenách. Ta by měla převést kontrolu cen tepla z Fiřtova úřadu na ministerstvo financí a nově upřesnit pravidla toho, co vše si teplárny mohou započítat do ceny tepla a co ne. Například výše nájmu za potrubí, které patří majiteli teplárny, by se nesmělo stanovovat volně a bylo by limitováno jen výší odpisů.

Motivem pro tyto úvahy jsou obavy, že některé teplárny jsou odběrateli vlastnicky propojených firem a uměle zvyšují ceny svých vstupů, říká předkladatel návrhu, poslanec za ODS Libor Ježek: "Největší problém je nefunkčnost celého systému, která umožňuje podvody, tunelování kapes odběratelů, daňové úniky."

Podle šéfa Energetického regulačního úřadu Josefa Fiřta je ale konstrukce navrhovaného zákona chybná a nesystémová: "Já bych dokonce řekl, že by to bylo proti zákazníkům. Dneska celá ta problematika teplárenství je řešena energetickým zákonem. A to nejenom ceny. To je ochrana zákazníka když dodavatel skončí, zkrachuje, z nějakých důvodů přeruší dodávku. My řešíme dodavatele poslední instance. Sledujeme dále náklady, které souvisí s touto dodávkou. Sledujeme výkazy, které tyto společnosti musí vykazovat. Vedeme databázi s každou tou licencovanou společností, kterých je myslím 780. A z tohoto důvodu ten komplexní přehled, celé to pojetí teplárenství je dneska u regulačního úřadu."

Představitelé tepláren zase odpor proti dalším regulacím cen tepla zdůvodňují tím, že nejsou zároveň regulované energetické zdroje pro jeho výrobu. Generální ředitel Plzeňské teplárenské Tomáš Drápela: "Víc než 30 procent nákladů této ceny jsou palivové náklady, které samozřejmě regulovány nejsou, tu věc my ovlivnit nějak zásadně neumíme."

Podle Zdeňka Duby ze společnosti Dalkia jsou i další náklady, které teplárny nijak ovlivnit nemohou: "Pokud si postavíte plynovou kotelnu v bytě nebo v rodinném domě, tak neplatíte ekologickou daň. Pokud postavíte centrální zdroj, který je vysoce ekologický, tak tuto daň platíte. Takže to je další dopad do ceny tepla a o čem se tady ještě nehovořilo, je cena povolenek CO2. Protože velké zdroje nad 20 MW tyto povolenky sice zatím částečně dostávají zdarma, ale od roku 2013 se budou platit a to je problém."

Tomáš Drápela z Plzeňské teplárenské odmítá i úvahy o lokálních monopolech. Podle něj se teplárny pohybují v konkurenčním prostředí a musejí mít takové ceny, aby lidé zůstali u centrálních zdrojů tepla a nepořizovali si třeba ve společných prostorách paneláku lokální zdroje. A velkou roli při tvorbě cen hrají lokální rozdíly: "Máte-li buď horkovodní nebo parovodní rozvody tepla po městech, pokud máte vysoké ztráty, a celá řada dalších věcí. To znamená to jsou ty základní věci, které se samozřejmě město od města liší. A taky záleží na majiteli, na akcionářích, jak se o ty svoje rozvody a o ten majetek starají."

Září ukáže, jak na tyto argumenty budou slyšet poslanci měsíc před volbami a při vědomí toho, že odběrateli dálkových dodávek tepla je více než milion domácností.