Zelené povede do voleb Liška. Sjednotí je?
Stranu zelených do sněmovních voleb povede první místopředseda Ondřej Liška. Republiková rada o víkendu rozhodla, že nového předsedu zvolí možná až v prosinci. Ten předešlý, Martin Bursík, rezignoval po neúspěchu ve volbách do Evropského parlamentu. Sjednotí rozhádanou stranu provizorní mladý lídr? Odpověď ještě neznáme, otázkou je však i to, zda by soužití různých frakcí stranu vůbec prospělo.
"Já si velmi vážím toho jednoznačného výsledku hlasování, které mi dává silný mandát vést Stranu zelených do předčasných podzimních voleb. Já zároveň chápu toto usnesení po těžkém období vnitřních sporů jako nový začátek, jako vyjádření vůle Strany zelených spojit síly ve prospěch úspěchu zelené politiky. Já jsem připraven vést Stranu zelených k předčasným volbám, sjednotit ji a vnitřně posílit."
V tomto duchu chce Liška jednat i se členy vnitrostranické frakce Demokratická výzva. Jednání by ale podle Lišky mělo vést k ukončení činnosti frakce a navíc hodlá mluvit pouze s těmi, kteří jsou členy strany. Klíčoví představitelé frakce, její mluvčí Martin Čáslavka a bývalá místopředsedkyně Strany zelených Dana Kuchtová, však byli ze strany vyloučeni. Oba sice domovské základní organizace minulý týden přijaly zpátky, otazník nad jejich osudy ale visí nadále. Ondřej Liška, který návrat rebelů před pár dny nevylučoval, byl o víkendu neoblomný:
"Oni se nevracejí. Oni se vracet ani nemohou, protože podle stanov jejich návrat vyžaduje souhlas předsednictva. A já si myslím, že neexistuje žádný prostor pro návrat těch, kteří byli vyloučeni, protože důvody pro jejich vyloučení nadále přetrvávají, a to bylo soustavné porušování stanov a v podstatě sebedestruktivní jednání, které se nakonec projevilo i v tom fiasku v evropských volbách."
Co je vlastně lepší pro volební šance Strany zelených? Otevřít náruč rebelům, anebo trvat na jejich zavržení?
Podle politoložky Vladimíry Dvořákové na to neexistuje jednoznačná odpověď: "Je tam velké dilema. Ono návrat určité frakce může znamenat, že vlastně odejde zase jiná frakce. Může to znamenat, že ta strana naprosto ztratí tvář, protože bude mít nejrůznější podoby. Já mám pocit, že to rozhodnutí pana Lišky bylo asi v tom, že měl pocit, že by vlastně to spíše tu stranu dále rozkládalo a že by ta strana, i ta sjednocená, nedokázala nakonec oslovit vůbec nikoho."
Situace je komplikovanější tím, že jiná část stranických rebelů kolem poslankyně Olgy Zubové založila Demokratickou stranu zelených a oběma znesvářeným subjektům ještě v eurovolbách - rovněž neúspěšně - konkurovalo hnutí Zelení. Jediná společná zelená platforma by jinak možná unesla více názorových proudů – alespoň v opoziční roli, myslí si Dvořáková:
"Zelení, i v Evropě, vždycky představovali konglomerát nejrůznějších skupin a vyznačovali se také tím, že na jednu stranu se velmi silně hádali a na druhou stranu bývali schopni dosti dlouho spolu být. Je pravda, že u zelených vždycky tou chvílí, kdy se lámal chleba, i na západě byl ten moment, kdy začali se stávat součástí vlády a v tom okamžiku určitá radikální skupina se vždycky dostávala k opozici a začala vyčítat těm, co byli u vlády, že se chovají už jinak, než klasičtí zelení, že rezignují, že přijímají určité kompromisy."
