Bývalé keltské sídliště na Prostějovsku by se mohlo stát kulturní památkou
Vlna zájmu o Kelty proběhla českou společností už několikrát. Nadšenci se oblékají jako Keltové, slaví "prapodivné" svátky a všemožně se snaží dokázat, že v krvi Čechů se ta keltská ještě úplně neztratila. Keltové na našem území skutečně žili, a to zhruba do přelomu letopočtu, dokládají to archeologické výzkumy mnoha jejich sídlišť. Jedno z nich, Kratiny na Prostějovsku, by mohly být vyhlášeno kulturní památkou. Na lokalitu jsem se zeptala Miloše Čižmáře, ředitele Ústavu archeologické památkové péče v Brně.
"Trati Kratiny a Zadní Dlátka se nacházejí ve středu Moravy nad řekou Hanou. Leží na tzv. jantarové stezce probíhající od adriatického pobřeží před naše území pak Moravskou branou a pak dále k baltskému pobřeží. Lokalita náleží době laténské, to je období, kdy na našem území a i jinde v Evropě sídlili Keltové. Tato lokalita přináší velké množství důležitých poznatků o historii Keltů."
Archeologové podle Miloše Čižmáře získávají poznatky o Keltech prostřednictvím sporadických písemných zpráv, průzkumem sídlišť a pohřebišť a pro poslední století také výzkumem známých oppid.
"Ta lokalita Kratiny u Němčic je důležitá tím, že je vlastně starší. Byla založená již ve druhé polovině 3. století a její zánik se dá velice dobře datovat ke konci 2. století. Představuje takový první urbánní útvar ve střední Evropě předcházející těm keltských městům oppidům. Z tohoto hlediska je to důležité nejen pro poznání keltského osídlení našeho středoevropského území, ale dokonce i celé Evropy."
Lokalita Kratiny byla známá koncem 19. století a na nálezy je skutečně bohatá - různé typy spon a keramiky doplňuje více než pět set skleněných náramků, což je druhá největší kolekce v Evropě. V místě je doložena výroba bronzových předmětů a nalezeno bylo také velké množství mincí.
x"Mince jsou důležitým indikátorem pro vztahy centra, dá se říct, že můžeme mluvit o hospodářském centru, výrobním a obchodním centru, protože ty mince ukazují na styky jednak s Dolním Rakouskem,s Burgenlandem, a především s těmi jižními oblastmi Slovinska a severní Itálie."
Pokud by se lokalita stala kulturní památkou nešlo by podle archeologa Čižmáře ani tak o prestiž, tu už naleziště dávno má.
"Publikujeme první zprávy v zahraničních časopisech, našich časopisech, bylo to součástí velké výstavy o Keltech, která se pořádala před lety v Belgii. Jde ale spíše o to, že by to pomohlo patrně při ochraně památky, protože ta je brutálně drancována detektoráři kovů."
O tom, zda bude lokalita vyhlášena kulturní památkou, rozhodne ministerstvo kultury.