Proces s Horákovou běží v rozhlase a v televizi
Právě v těchto květnových dnech před 59 lety vypovídalo u soudu ve velkém zinscenovaném přelíčení 13 osobností českého veřejného života. Právě v těchto dnech roku 2009 můžou čeští diváci a posluchači sledovat unikátní záznamy z té doby v rozhlase a televizi a přenést se tak zpět do doby nejhlubší komunistické totality. Rozhlasové záznamy slyší poprvé po skoro 60 letech, filmový záznam mohou vidět v premiéře.
O vzniku desetidílného cyklu Proces H režiséra Martina Vadase jsme už v našem vysílání informovali. Je to deset hodinových pořadů přibližujících jednotlivé dny soudního přelíčení, které probíhalo od 31. května. Cyklus vychází ze zpravodajských filmových materiálů, které byly natočeny zřejmě s úmyslem dalšího využití v propagandě. Podle Martina Vadase nejsou dnes známi tvůrci záznamu, pouze se můžeme z některých indicií domnívat, že režisérem finálního díla měl být Přemysl Freyman, který nedlouho před procesem natočil propagandistický film o tzv. "čihošťském zázraku." Z procesu byl dokonce setříhán jeden filmový týdeník, ale ani ten se nakonec nikdy nepromítal.
Martin Vadas: "Gustav Bareš spolu s Marií Švermovou řídili propagandistickou kampaň kolem procesu. On nebyl úplně hloupý a v těch přípravných fázích řekl, že je třeba dát pozor na to, že ten film může vyznít i zcela opačně, že lidé můžou s těmi obžalovanými cítit i soucit. A zřejmě se to asi opravdu stalo a na jeho prorocká varování došlo, a když to natočili a shlédli výsledek, tak to nikdy nepromítali. Celá práce z hlediska komunistů přišla vniveč. Zůstala jen důkazem jejich zločinnosti, jejich vraždění a jejich metod."
Naproti tomu Československý rozhlas tehdy zvukové záznamy ze soudní síně vysílal. Byl tehdy sdělovacím prostředkem s největším dosahem. Pořady vysílá rovněž v těchto dnech digitální stanice Českého rozhlasu - Leonardo. Šéfredaktor stanice Luboš Veverka říká:
Luboš Veverka: "V jádru toho našeho cyklu o procesu s Miladou Horákovu a ostatními jsou kompletní archivní záznamy té rozhlasové propagandy, která se v roce 1950 vysílala. Jsou to tedy sestřihy z jednotlivých dnů, které se dochovaly. Obyčejně mají stopáž okolo jedné hodiny. A my jsme se rozhodli doplnit tyto záznamy o současné pohledy, které by popisovaly určité principy, které se v tom procesu objevují, psychologie nátlaku, obecně metody propagandy, postavení obhájců, advokátů, soudců v lidově-demokratickém systému."
Proces měl v roce 1950 13 hlavních obžalovaných, v návazných regionálních přelíčeních se číslo vyšplhalo až na 639. Kromě Milady Horákové to byla ještě národní socialistka Františka Zemínová, strážmistr SNB Jan Buchal, spisovatel a novinář Záviš Kalandra, nakladatel František Přeučil, právník Oldřich Pecl, Antonie Kleinerová, Josef Nestával a další. V hlavním procesu padly 4 tresty smrti - Horáková, Buchal, Pecl, Kalandra.
Ludvík Veverka z Leonarda je přesvědčen, že tehdejší události mají co říct i dnešnímu člověku.
Luboš Veverka: "Principy, které se mohou objevit i dnes v mírnějších formách a v různých jiných variacích. Zrovna ten psychologický nátlak dnes aplikovaný přes reklamu a různé kampaně, to jsou prostě obecně platné principy, které platí na každého člověka a velmi dobře se tedy aktualizují i v dnešní době."
Veřejný ochránce práv, ombudsman Otakar Motejl je přesvědčen, že proces je třeba znát jako poučení z minulosti a jako příklad toho, jak mohli být zneužiti vysokoškolsky vzdělaní právníci. O možnostech manipulace ale soudí,
Otakar Motejl: "že zejména četností těch zkušeností s manipulací, manipulacemi, které mají charakter sofistikované reklamy, se společnost stává stále otrlejší a otrlejší. To je opravdu minulé století, že se ten dav nechal takhle zfanatizovat. Vnímání tak okoralo, ne že by to přestalo fungovat, tak okoralo a každá kampaň se stává tak podezřelá, jako v té době rozhodně nebyla."
