Stát by měl podle ministra financí šetřit na sociálních výdajích i mzdách

Nižší platy i dávky - to je recept ministra financí Eduarda Janoty na přijatelný schodek státního rozpočtu. Je otázka, zda budou před podzimními předčasnými volbami politici na takové radikální šetření slyšet. Zatím tomu tak není a ministr ani na potřetí neprosadil ve vládě základní nástřel rozpočtu na rok 2010.

Eduard Janota  (vpravo),  foto: ČTK
Jediné na čem se ministři shodli, je schodek rozpočtu do 170 miliard, tedy pět procent HDP. I to už je za hranicí kritéria pro přijetí eura. Ministr Janota zdůraznil, že vláda o státních výdajích nerozhodla hlavně kvůli nejasnostem kolem financování dopravních staveb.

"V žádném případě nedochází ke krácení prostředků fondů dopravní infrastruktury. Na druhé straně je pravdou, že fond se potýká s velkým problémem rozestavěnosti a na to, aby uspokojil požadavky fondu v jeho optimální variantě, požadoval ministr dopravy 50 miliard korun navíc, což je věc, která je naprosto nepřijatelná."

Částka 50 miliard chybí ministru dopravy Gustávu Slamečkovi na to, aby stát dostavěl všechny stavby, které si naplánoval. Stavební zakázky přitom mohou rozpohybovat ekonomiku. Peníze v rozpočtu nejsou a ministr Janota jasně říká - buď silnice nebo sociální dávky. Vyřešit problém navýšením deficitu odmítá.

Naplno tak řekl, že se v době krize musí udělat tvrdá reforma sociálních a dalších povinných výdajů státu. Pokud ne, bude to problém. Stát může podle Janoty ušetřit desítky miliard zmrazením plateb zdravotním pojišťovnám za státní pojištěnce, snížením rodičovského příspěvku, přídavků na děti, snížením platů ve veřejné správě nebo snížením příspěvku na stavební spoření. Připouští, že by k tomu musela být politická vůle. A ta není. Snižování povinných výdajů odmítá jak ČSSD, tak ODS.

Co tedy dál? Zdá se, že by se Češi měli smířit s tím, že se příští rok zastaví práce na stavbě dálnice z Brna na Vídeň či z Prahy do Českých Budějovic a zpoždění nabere zřejmě i pražský okruh.

A jak to vypadá s hospodařením státu letos? Ačkoliv rozpočet počítal se schodkem 38 miliard, dosáhne podle analytiků až 150 miliard korun. Důvodem jsou hlavně nižší daňové příjmy, říká ekonom společnosti Next Finance Vladimír Pikora.

"V pozadí problémů státního rozpočtu stojí propad ekonomiky. S tím poslanci při schvalování rozpočtu nepočítali. Propad inkasa pozorujeme téměř u všech daní. Největší propad zaznamenala daň z příjmu právnických osob, kde stát vybral o 21 procent méně než před rokem. U daně z příjmu fyzických osob došlo k poklesu o 16 procent, zatímco státní rozpočet počítá s růstem o téměř 13 procent. To odráží obrovské hospodářské problémy podniků a rozsáhlé propouštění."

Také ministr financí Eduard Janota počítá pro letošní rok se schodkem rozpočtu 130 až 150 miliard korun.