Pražské Obamovo zastavení
"Nečekaně pražský a nečekaně český" byl podle prezidenta Václava Klause nedělní projev jeho amerického protějšku Baracka Obamy na Hradčanském náměstí v Praze. Jeho návštěva v Česku vyvolala ohromné manévry velkého štábu organizátorů, ale také bezpečnostních služeb a armády. Splnila však očekávání, která do ní byla vkládána? Hovořil jsem o tom s politologem Jiřím Pehe.
"Já myslím, že něco víc za tím je, protože Barack Obama je produkt generace, která začala jako děti v šedesátých letech. On je ovlivněn tou atmosférou, která pomohla černochům v Americe, aby získali více občanských práv, aby se zrovnoprávnili. A proto také si uvědomuje, že Pražské jaro tady u nás, i když ono bylo zaměřeno proti trochu jiným věcem než ty velké demonstrace a revolty na Západě, tak přece jenom to byla součást toho stejného kvasu, tedy boje za svobodu, za lidská práva, za občanská práva, a proto je tím myslím inspirován. Ale jinak samozřejmě, jak to u amerických prezidentů chodí, mu ten projev myslím psala celá skupina poradců a lidí, kteří se probrali historií Československa a České republiky a považovali za dobré tam několik takových poznámek lichotivých pro nás dát"
"On nastínil ten svůj odzbrojovací plán zatím ve velmi obecných obrysech. Myslím si, že je jasné, že pokud by se mělo něco takového uskutečnit, tak by se vlastně musela změnit celá architektura mezinárodního společenství i práva, protože těžko by se mohla Amerika nebo jakákoliv západní demokracie, která má jaderné zbraně, těchto zbraní zbavit bez toho, že by existoval systém, s jehož pomocí by za prvé bylo možné kontrolovat všechny ostatní země, a za druhé donutit ty země k tomu, aby si jaderné zbraně nepořizovaly, nebo pokud si je pořizují, tak aby se jich zbavily. Takže si myslím, že tedy jde zatím o takovou vizi, která zní v tom, jak byla načrtnutá, trochu utopicky, ale na druhé straně Barack Obama je myslím velmi inteligentní politik, který si uvědomuje, že to, co řekl, musí být doplněno nebo doprovázeno nějakým 'B', tedy že potom musí následovat konkrétní kroky, a teprve ty bude mít smysl podrobně studovat a zabývat se jimi, protože od toho se také potom bude odvíjet to, zda se ten jeho plán vůbec alespoň v nějakých základních obrysech může uskutečnit."
Barack Obama také prohlásil, že pokud se Írán vzdá své snahy o získání jaderných zbraní, Spojené státy ustoupí od budování protiraketového štítu ve střední Evropě. Je to podle Vás dostatečná satisfakce pro tuzemské odpůrce amerického radaru v Česku?
"Já si myslím, že pokud jde o americký radar v Česku, tak Obama to formulovat velmi obezřetně, takže si z toho může každý vzít, co chce. Docela jistě uslyšíme v příštích dnech interpretace, které budou jak tvrdit, že Obama vlastně radar v České republice nadále chce, tak interpretace, v nichž nám bude vysvětlováno, že radar v České republice nebude, že je vlastně odzvoněno tomuto projektu. Každopádně si ale myslím, že těch 'ale', která Obama vyslovil, pokud jde o radar, bylo hned několik, a proto si nejsem úplně jist, že tady skutečně toto zařízení nakonec bude. Jedním z nich je ochota Íránu vzdát se svého jaderného programu. To se samozřejmě dá interpretovat nejrůznějším způsobem, co to znamená, a tam má americká administrativa poměrně velkou volnost říci: 'Ano, my jsme dosáhli svého, a proto se radar budovat nebude.' Zároveň tam Obama také velmi stručně zmínil potřebu zvažovat i náklady tohoto zařízení, a to myslím bude hrát velkou roli v současné ekonomické krizi. Takže si nechal otevřená vrátka a myslím si, že na jedné straně to může být zklamání pro odpůrce i podporovatele radaru, a na druhé straně si zase z toho mohou vzít i něco pozitivního. A to je asi přesně to, co Obama v tuto chvíli chtěl."
Myslíte si, že návštěva Baracka Obamy v Praze mohla otupit hrany jisté protiamerickosti, kterou v české společnosti vyvolaly plány na výstavbu protiraketového radaru v Brdech?
"Určitě si myslím, že Obama vnesl do česko-amerických vztahů a vůbec obecně do americko-evropských vztahů nový vítr a určitě Ameriku teď vnímají mnozí trochu jinak než tomu bylo v těch pozdních fázích Bushovy administrativy. Je to prostě jiná Amerika, jiná tvář, je to taková ta Amerika trochu tak, jak jsme si ji vysnili před mnoha, mnoha lety, Amerika, která opět určuje směr ve světě a přichází s novými nápady. Už to, že Obama například prohlásil, že se Amerika postaví do čela světového úsilí v boji s klimatickými změnami, to samozřejmě mnohé mladé lidi muselo oslovit. Takže si myslím, že ano, že Obama skutečně možná u mnoha zejména mladých lidí, kteří bylo kroky Bushovy administrativy znechuceni a Ameriku začali vnímat negativně, probudil vůči Americe nové, řekněme pozitivní pocity."
