Česko pro jadernou bezpečnost

r_2100x1400_radio_praha.png
0:00
/
0:00

Jaderný summit ve Washingtonu a nová smlouva START mezi Ruskem a USA o jaderném odzbrojení, podepsaná v Praze, byly milníky na cestě k bezpečnějšímu světu. Jsou proto velmi významné pro všechny země, Českou republiku nevyjímaje. Současně znamenají nutnost aktivně se zapojit do tohoto procesu. Česko nemíní stát stranou.

Washingtonský summit skočil slibem větší nukleární bezpečnosti. Zástupci 47 zemí se zavázali, že do čtyř let zajistí všechny nebezpečné jaderné materiály tak, aby se nemohly dostat do rukou teroristů.

"To téma je prostě aktuální. Terorismus opravdu klepe na dveře a skutečně nedej Bože, kdyby se z toho stal nějaký nukleární terorismus. Potom by to asi bylo všechno mnohem složitější. Je dobré být připravený, a ta rizika tu jsou, o tom jsme se ujistili všichni,"

Jan Fischer, foto: Štěpánka Budková

řekl premiér Jan Fischer, který nás na schůzce zastupoval. Předseda vlády tam prohlásil, že Česko nemá se zabezpečením jaderného materiálu vážný problém:

"Myslím si, že náš Státní úřad pro jadernou bezpečnost má situaci zcela pod kontrolou, řadu let se chová vysoce profesionálně a všechna naše jaderná zařízení a práce s jaderným materiálem či odpadem probíhá striktně podle mezinárodních standardů. Myslím si, že Česká republika je země, která i příkladně spolupracuje s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii."

Mexiko, Chile a Ukrajina na washingtonské schůzce slíbily, že se vzdají veškerého obohaceného uranu. Největší jaderné mocnosti, USA a Rusko, také nalezly společný jazyk. Americký prezident Barack Obama pak mohl prohlásit:

"Jsem potěšený, že Spojené státy a Rusko souhlasily s tím, že eliminují 68 tun plutonia z našeho jaderného programu. Takový objem plutonia by stačil na výrobu 17 tisíc jaderných zbraní. Místo toho tento materiál použijeme k výrobě elektrické energie, kterou využijí naši lidé."

Barack Obama a Dmitrij Medveděv při podpisu smlouvy START v Praze, foto: Štěpánka Budková
Moskva odhaduje náklady na likvidaci části svých zásob plutonia na více než 46 miliard korun. Ruský prezident Dmitrij Medveděv také uvedl, že jeho země uzavře na Sibiři svůj poslední jaderný reaktor na výrobu plutonia pro jaderné zbraně.

Stejně jako v Praze při podpisu smlouvy START se i na washingtonské schůzce probíraly otázky spojené s netransparentními jadernými ambicemi Íránu. A nejen Íránu, zdůraznil v nedávné televizní debatě předseda Senátu Přemysl Sobotka:

"Existuje také severní Korea, a máme také některé další země, které už dokonce mají atomové zbraně a politická situace je tam poněkud destabilizovaná. Proto já si myslím, že celý boj proti terorismu, a pan premiér o tom hovořil, že kdyby teroristé dostali jaderném zbraně, tak jsme úplně v jiné fázi. Myslím si, že to, co jako science fiction jsme viděli v některých filmech, by se mohlo stát realitou. Z mého pohledu je třeba tady politickou scénu zklidnit a hlavně si uvědomit, že terorismus a to, co se odehrálo před pár týdny v Moskvě. může být zítra kdekoliv. Já nestraším, nechci strašit, ale my na to musíme být připraveni. Já osobně vidím ten signál jasný. Pojďme se bavit opravdu o zahraniční politice, o boji proti terorismu, ale také tomu aktivně pomáhejme."

Jan Kohout, foto: Štěpánka Budková
Zejména hrozba íránských raket krátkého a středního doletu s biologickými, chemickými a možná i jadernými hlavicemi je hlavním důvodem amerických plánů rozšířit svůj protiraketový štít na střední a východní Evropu zhruba do roku 2018. Do těchto plánů by měla být zahrnuta i Česká republika, což v České televizi potvrdil šéf diplomacie Jan Kohout:

"Ze všech jednání, která jsme vedli o změně té architektury, která přišla na podzim loňského roku, jasně vyplývá, že Česká republika má své místo v té nové protiraketové obraně. Ona není americkou a nebude pouze americkou protiraketovou obranou, to bude alianční projekt, důležitý alianční projekt, který dává prostor a možnost každé zemi se do něj zapojit. My jsme vyjádřili přání a vůli tohoto štítu nového, který bude chránit skutečně celou Evropu, včetně populačních středisek, což je velmi důležité proti bezprostřednímu ohrožení, že se zapojíme. Těch možností bude vějíř. My jsme deklarovali jasný zájem být v řídících strukturách, či v řízeních všech akci, operací, které souvisí se zachycením nebezpečí. Mělo by to být jakési informační středisko, přes které by procházely informace o tom, k jakým situacím dochází nebo nedochází, vypouštění raket v prostoru, který nás zajímá, tedy prostor Íránu nikoliv Ruské federace, jak někdy bývá vnímáno. Čili tento aspekt by tu byl. Ty ostatní, to znamená, zda by tu byly některé radiolokační zařízení, ty menší, ne ten známý radar v Brdech, to je opuštěná koncepce, či nějaké protiopatření, protirakety, to je otázka budoucnosti té architektury. Je to věc, která je potřebná pro ten systém. Jakmile se bude ta architektura vyvíjet, že něco podobného by v České republice bylo."

Předseda Senátu Přemysl Sobotka tuto iniciativu vítá, ale...

"Jestli to je dostatečné? Já osobně budu rád za každou součást, která bude pomáhat právě monitorovat to, co se odehrává ve vzduchu z hlediska vypuštěných ať už raket dlouhého nebo středního doletu."

Ministr zahraničí Jan Kohout přidal ještě další důležité argumenty:

"Protiraketová obrana tak, jak je v této nové podobě za Baracka Obamy navrhovaná spojencům, je otevřená ke spolupráci i Ruské federaci, a jen na ní záleží, jaké úrovně, jakým způsobem se bude chtít do tohoto systému zapojit, systému, který není namířen proti ní. Další důležitý aspekt je, že to je alianční projekt, narozdíl od toho předchozího. Ten nebyl alianční, to byla bilaterální dohoda mezi Českou republikou a Spojenými státy. Tentokrát tento projekt, ta nová architektura má podporu všech spojenců v rámci aliance, a to je na ní další velká přidaná hodnota."