Novináři protestují proti zákazu zveřejňování odposlechů
Novinářské organizace doma i v zahraničí bijí na poplach: Poslanecká sněmovna totiž znovu schválila zákaz zveřejňování odposlechů. Žurnalisté to však považují za nepřípustný zásah do práva na svobodu projevu.
Nebývalá shoda vládních stran s opoziční ČSSD ve čtvrtek panovala v Poslanecké sněmovně, která i přes odpor Senátu znovu schválila novelu trestního řádu v podobě, která nesmírně vadí médiím: totiž včetně zákazu zveřejňování odposlechů pod hrozbou pětimilionové pokuty nebo až pěti let vězení. Novela měla původně zabránit tomu, aby se v médiích objevovaly tváře a jména dětských obětí trestných činů. Ustanovení o odposleších pak při projednávání textu v ústavně-právním výboru sněmovny navrhl předseda výboru, občanský demokrat Marek Benda: "Jestli někdo páchá trestnou činnost, má být za tuto trestnou činnost postaven před soud, soudem odsouzen a odpykat si soudem nařízený trest. To je ta část státní moci. Ale není možné, a to je přece problém těch policistů a pouštění těch odposlechů, když oni to neumí dokázat, tak to vyřeší tím, že to nepředloží soudu, ale skrz nějaké spřátelené novináře to pustí ven a řeknou, ať ty lidi soudí soudce Lynč."
Totéž si myslí i šéf poslanců opoziční sociální demokracie Bohuslav Sobotka: "S takovou věcí, jako jsou odposlechy, by primárně měla pracovat policie České republiky, státní zastupitelství, popřípadě tajné služby, které k tomu mají oprávnění z ústavy."
Zákaz podpořili i vládní lidovci. Jejich zástupce ve vládě, ministr pro místní rozvoj Cyril Svoboda říká: „Je to neuvěřitelné, když si člověk čte noviny a čte si nějaké odposlechy, které slouží k úplně jinému účelu. Větší liberalizaci vidím jako velmi nebezpečnou skutečnost, která se může dotknout kohokoliv.“
Za novelu tak ve sněmovně zvedlo ruku 129 ze 161 přítomných poslanců. A jednotně se hlasování pro návrh nakonec zdrželi pouze komunisté. Předseda jejich poslaneckého klubu Pavel Kováčik říká: „Ten prvotní zájem je spíše aby veřejnost se dozvěděla, než aby novinář měl nějaký strach, že bude potrestán, když něco zveřejní.“
Šéfredaktor deníku Mladá fronta Dnes Robert Čásenský ale tomuto pohledu oponuje. České televizi řekl: "Když jsme se Ivana Langera ptali, proč v bance loboval za podnikatele Sekyru, tak on nám teď už může říkat, 'ale já jsem to nikdy neudělal, já jsem si s těmi lidmi nikdy netelefonoval'... My nebudeme moci legálně ukázat, že to není pravda."
Ochrana veřejného zájmu má přednost, tvrdí i představitelé Syndikátu novinářů, kteří budou apelovat na prezidenta Václava Klause, aby normu nepodepsal. V opačném případě bude syndikát hledat způsob, jak se obrátit na ústavní soud. Hlasování v Senátu ukázalo, že politická scéna nepodporuje sporné omezení úplně jednotně. Ve sněmovně mezi vzácné výjimky patřil bývalý ministr vnitra, sociální demokrat František Bublan: "Je to dost striktní zákaz a je to určitým způsobem omezení svobody slova."
České novináře a vydavatele zároveň již podpořilo několik mezinárodních stavovských sdružení.
