Prezident podepsal i přes odpor novinářů zákaz zveřejňování odposlechů

Prezident Václav Klaus podepsal i přes odmítavý postoj novinářů novelu trestního řádu, která znemožňuje zveřejňování odposlechů. Odmítnutí novely žádalo 14 šéfredaktorů významných českých médií i mezinárodní novinářské organizace. Podle nich zákon zasahuje do ústavou zajištěné svobody projevu.

Novela trestního řádu zakazuje zveřejnění informací z policejních odposlechů, pokud nebyly použity před soudem jako důkaz. V opačném případě hrozí pokuta a až pětileté vězení. Podle viceprezidenta Světové asociace novin Michala Klímy nelze posílat novináře do vězení za to, že zveřejní odposlechy, které už na veřejnost stejně unikly.

"Jestliže tyto materiály existují na veřejnosti, kupříkladu kolují mezi poslanci, tak takovéto materiály už nemohou požívat jakékoliv ochrany a veřejnost má právo se s nimi seznámit. Přece není možné na základě toho, že někde nefunguje státní zřízení, policie nebo soudy, posílat novináře, kteří o tom informují a kteří otisknou to, co tímto způsobem už na veřejnosti je, do vězení na jeden až pět let."

Novela trestního řádu měla původně zabránit tomu, aby se v médiích objevovaly tváře a jména dětských obětí trestných činů. Část o odposleších tam přibyla při projednávání v ústavně-právním výboru sněmovny. Podle novinářů byla navíc přijata bez diskuse se zástupci odborníků a médií. V Senátu, který zákaz zveřejňování policejních odposlechů zamítl, tato diskuse proběhla.

Prezident Václav Klaus šéfredaktorům médií mimo jiné odpověděl, že je neregulérní na podporu privátních aktivit argumentovat zájmem veřejným. Podle tajemníka Ladislava Jakla prezidentovi už dlouhá léta vadí praxe, se kterou se u nás s odposlechy zachází. Novela podle něj také nejde proti svobodě slova.

"Tento zákon bych já přirovnal k přísnějším postihům za jízdu ukradeným autem. V každém případě jde pouze o nakládání s kradenými a nezákoně získanými materiály, které jsou způsobilé vážným způsobem někoho poškodit."

Václav Klaus

Jak však píše český tisk, tady nejde o publikování soukromých hovorů obyčejných lidí. V naposledy publikovaných odposleších totiž figurují významní politici a zdaleka se nebaví o ženách či počasí. Hovoří v nich o miliardových ochodech. Novináři proto upozorňují především na společenskou závažnost kauz, které jsou s odposlechy spojené.

Zveřejnění odposlechů způsobilo problémy například aktérům rozsáhlé korupční aféry v českém fotbale v roce 2004. Dokonce podle přepisu odposlechů, vzniklo i divadelní představení 'Ivánku, kamaráde, můžeš mluvit?' V poslední době pak vzbudilo pozornost zveřejnění přepisů policejních odposlechů lidí, kteří spolupracovali se zavražděným kontroverzním podnikatelem Františkem Mrázkem. Odposlechy údajně naznačovaly, že se Mrázkovi spolupracovníci pokoušeli s pomocí některých významných politiků ovlivňovat obchodní záležitosti.

"Pokud se podíváte, jaké odposlechy byly v posledních letech zveřejněny, tak se bohužel většinou týkaly politiků a pak je otázka komu novela trestního řádu ve skutečnosti slouží,"

uvedl místopředseda Syndikátu novinářů Jan Punčochář. Média teď čekají, zda se v Senátu najde 17 potřebných zákonodárců a obrátí se na Ústavní soud. Pokud se tak nestane, doufají, že tak učiní soudce, který bude poprvé soudit podle tohoto zákona nějakého novináře. Většina zainteresovaných se nicméně shoduje, že nová norma neřeší zásadní problém: jak to, že mohou utajované informace včetně odposlechů vůbec uniknout.