Potrubí je úžasná disciplína, říká František Ringmaier. V Norsku projektuje potrubí pro těžbu ropy a plynu

statfjord_ropna_plosina.jpg

Nedávná krize s dodávkami ruského plynu ukázala, jak je Evropa v energetice zranitelná. Česko krizi na rozdíl od Slovenska nebo Bulharska přestálo vcelku bez potíží, protože k nám po celou dobu plyn proudil i z Norska. A právě tam, obrazně řečeno na druhém konci potrubí, pracuje Pražák František Ringmaier. Už léta se v zahraničí specializuje na projektování olejářských celků. Je hostem dnešní rubriky Češi v zahraničí, kterou připravuje Milena Štráfeldová:

František Ringmaier,  foto: autorka
"V Norsku jsem třetím rokem, přes dva a půl roku jsem ve Stavangeru. My zpracováváme uložení potrubních tras na rekonstrukci olejářských plošin, které jsou umístěné v Severním moři. Abych to uvedl konkrétně, děláme prodloužení životnosti dvou plošin, umístěných ve fjordu Statfjord."

Vy sám se tak na ropné plošiny dostanete?

"Na ropnou plošinu se může dostat pouze člověk, který absolvoval tzv. off-shore kurz. Já jsem ho neabsolvoval, čili přímo na ropnou plošinu nelétám. Upřímně řečeno, jsem tomu docela rád."

Nestál byste o to... Je to příliš dobrodružné?

"Ne že by to bylo příliš dobrodružné, ale nepatří to k tomu, co bych zrovna potřeboval."

Jak se ale Čech dostane k práci, která se týká těžby ropy v Norsku?

"To má souvislost i s přelomem roku 1989, kdy jsem ukončil vysokou školu. Pak jsem nastoupil v Praze v Sigmě Modřany a začal jsem na projekci potrubí. Potrubí jako takové je úžasná disciplína..."

To je poprvé v životě, co to slyším...

"Přesto si doma ráda pustíte vodu z kohoutku a taky vám doma topí topení. Samozřejmě že ta naše potrubařina je o trošku větších investičních celcích. A jak to postupem doby šlo, tak jsem odešel ze Sigmy Modřany. Pak jsem přešel do soukromé společnosti, po odchodu z této firmy jsem chvíli pracoval v Německu, pak v Belgii, v Holandsku a v současné době jsem v Norsku."

Bylo to na základě nějakého obtížného konkurzu?

"Bylo to na základě toho, že jsem si na internetu nalezl firmu, poslal jsem jim svoje CV, následně jsem dostal od nich nabídku."

Čili pro vás nebyl problém získat takové místo v Norsku?

"Na základě toho, že jsem měl reference z předchozích pracovišť, tomu nic nebránilo."

Je ve vaší firmě i další Čech, nebo jste tam sám?

"Jsme tam dva Češi, jsou tam další tři Slováci, a jinak naše grupa je těžce mezinárodní. Mám spolupracovníka z Ázerbajdžánu, z Murmansku z Ruska, z Bulharska a dalších pár spolupracovníků z Indie."

František Ringmaier,  foto: autorka
O Norech se říká, že jsou velmi vstřícní a tolerantní vůči cizincům a vůči menšinám. Máte taky takovou zkušenost?

"Řekl bych, že ano..."

Ale...

"Jestliže budu srovnávat například Belgičany a Nory, tak Belgičané jsou víc otevření. Norové jsou milí, ale když prostě padla, je jejich záliba mít svůj domeček, svoji loď a vyrazit na ryby."

Čili žádné přátelení se po pracovní době?

"Přátelení po pracovní době samozřejmě existuje, ale pro Čecha tam chybí nějaké kulturní vyžití. Když už něco takového organizují, tak to organizují většinou jako podnikové akce."

Podařilo se vám napojit se na nějaké Čechy, kteří v Norsku žijí? Je tam taky několik krajanských sdružení...

"My se scházíme vcelku pravidelně. Jenom ve Stavangeru se to dá počítat na desítky lidí. My držíme dohromady spíš jako česko - slovenská komunita, než abychom se separovali jako čistě česká. V tomhle směru pro nás není problém se sejít a vymyslet nějakou akci."

To znamená, že ve Stavangeru ovšem nejsou jenom ropaři, jestli tomu dobře rozumím? Jsou tam i Češi jiných profesí, kteří tam přišli v jiné době?

"Víceméně všichni jsme závislí na ropě, jako všichni v Norsku. Jakákoliv jiná profese je tam stejně závislá na firmách, které zpracovávají ropu a plyn. V současné době je to spíše plyn nežli ropa."

Měl jste ale příležitost setkat se tam třeba i s nějakými lékaři, učiteli, hudebníky? Ti také v Norsku jsou. Narazil jste na ně?

"Na hudebníky ano, na lékaře ne, a na učitele - kolegova manželka je v současné době učitelkou v norské mateřské škole. Tam je totiž problém, že norština není lehký jazyk. Oficiálně mají dva jazyky a jejich dialekty se ještě liší, dalo by se říct, město od města. Takže pokud se někdo hodlá učit norsky, je to relativně obtížné."

A vy umíte trochu norsky?

"Nehovořím norsky, pár slov rozumím. Je to dané tím, že když Norové objevili ropu a začali ji těžit, potřebovali inženýrské profese. A to byli lidé z Británie. Čili vlastně všichni hovoří anglicky. Kdekoliv se dohovoříte anglicky, v jakémkoliv obchodě. Prostě neexistuje místo, kde by to anglicky nefungovalo."

Jak často se třeba dostanete z Norska domů?

"My pracujeme turnusově. Běžně je to kalkulováno stylem deset - čtyři, čili deset dní v práci, čtyři dny mimo."

Dostanete se za ty čtyři dny do Česka?

"To pro mne dnes není problém, protože Norwegian zavedly přímý let Stavanger - Praha, Praha - Stavanger. V sobotu ráno můžu odletět do Čech a v úterý se vrátit. Toto ovšem mají lidé, kteří mají rodinu mimo Norsko a navštěvují ji. Je povinnost navštívit rodinu minimálně jednou za tři týdny, kdy musíte opustit Norsko. Není to tak, že bych tam mohl strávit půl roku, rodinu nevidět a tvářit se, že ji mám."

A může tam naopak vaše rodina jezdit za vámi?

"Může, samozřejmě, v tom není žádné omezení. Norsko nevyžaduje víza, takže tam není problém."

A pokud byste tam třeba onemocněl, máte tam veškeré výhody nebo možnosti jako norští zaměstnanci?

"Jelikož jsem zaměstnanec norské firmy, tak odvádím norské zdravotní pojištění. Jediné, co si hradíte, je dentista. Samozřejmě hradíte léky, protože jejich systém zdravotního pojištění je trochu jinak postaven než u nás. Řekl bych, že je méně zneužíván. A kdyby se mi cokoliv stalo, tak jsem plně pojištěn."

Už jste musel tyto služby využít?

"Nemusel."

To je dobrá zpráva. - Jste v Norsku spokojen?

"Já to řeknu takto: ano i ne. Některé drobnosti začínají pozvolna vystupovat a vadit."

Co třeba?

"Je to hlavně po pracovní stránce. Je třeba hledat motivaci k tomu, aby člověk šel dál. A v tomhle směru mi Norové přijdou hrozně konzervativní. Oni prostě malinko modifikovali postup, který je naučili Britové v 60. letech, ale pořád ho aplikují dál. Mají vyzkoušeno, že to fungovalo, tak nechtějí nic měnit."

A co by pro vás znamenalo jít dál?

"Já neříkám, že vyměnit zemi. Přemýšlím spíš o tom vyměnit zaměstnavatele. Nebo jen vyměnit projekt... Posunout se někam, kde by člověk zase začal vykonávat nějakou jinou činnost, při které by získával jiné poznatky. Rozšířit si trochu praxi. Není to jenom o tom přijít do zaměstnání, odsedět si x hodin, odejít a mít radost z toho, že jsem si dobře vydělal..."

To by byla nuda!