Vánoce ve starých rukopisech a písních

Nákup dárků, pečení cukroví, ale i předvánoční úklid byly tématem mnoha rozhovorů. Odpočinek od předvánočního shonu nabídly koncerty a výstavy. Tu pravou atmosféru mohou lidé nasát třeba v Národním muzeu, které nabídlo vánoční motivy ve starých rukopisech a písních.

Bohatá a krásná sbírka Knihovny Národního muzea uchovává množství iluminovaných rukopisů. V řadě z nich, zejména v těch středověkých nalezneme obrázky, které souvisí s předvánočním a vánočním časem. Muzeum nabízí motivy Narození Páně a Klanění tří králů tak, jak je zachytili malíři čtyř století.

Vánoční motivy jsou ve významných rukopisech jako je třeba Liber viaticus Jana ze Středy či Krumlovský sborník. Nejstarší rukopis na výstavě je ze sbírek Národní knihovny, uvedla jedna z autorek expozice Marta Vaculínová.

"Je to Sedlecký antifonář, ten je ze 13. století. Rukopisy z našich sbírek, které zdobí tu výstavu, jsou ze století 14. až 17."

Jakou podobu má zobrazení vánočních témat ve starých rukopisech?

"Možná by jste se divili, že se to vyobrazení do současnosti příliš nezměnilo. Klasická představa narození Ježíška s těmi zvířátky v chlévě, to je už od nejstarších vyobrazení velmi podobné tomu, co známe dnes."

Kolik rukopisů je na výstavě?

"Myslím, že dvanáct, ale to je jen malý zlomek z naší sbírky. Ta čítá přes 7 tisíc rukopisů."

Autoři iluminací ve starých rukopisech jsou známi velice zřídka. Zabývá se tím mnoho odborníků a zkoumají vlivy jednotlivých dílen. Většina vyobrazení znázorňuje dva motivy - narození Krista a klanění Tří králů, na jednom z rukopisů je znázorněn i král Karel IV.

"Ve středověkých rukopisech bývá hodně miniatur. Často je to věc pro odborníky, aby vůbec identifikovali, kdo na těch obrázcích je, ale tato dvě vyobrazení skutečně pozná každý, i laik."

K Vánocům patří i vánoční písně. A právě jejich texty tvoří doprovod ke starověkým tiskům. Zavzpomínal na ně vikář páter Filip Zdeněk Lobkowicz.

"Ve starých dobách chodili naši předci na roráty, což byly bohoslužby brzy ráno ke cti Panny Marie s krásnými českými zpěvy. A ty se nachází v kancionálech. Kromě toho nacházíme různé památky i v dalších liturgických knihách, antifonářích, graduálech, misálech, tak jak je to i na zdejší výstavě. Když se tam zapisovaly noty, tak tam chtěl umělec dát něco víc. To nebyla jen kniha, aby byla funkční, ale také aby to bylo něco krásného, tak tam umělec zobrazil i to, o co se jedná."

Latinské písně na výstavě doplňují jejich dobové české parafráze, které netlumočí originál vždy věrně, ale často jdou svou vlastní cestou, říká Dagmar Štefancová.

"U těch písniček je to trošku složitější, než u knih, protože písničky jsou většinou starší, než jejich zápisy. Předpokládáme, že některé z písní, které tam jsou vystaveny, mají své kořeny už ve 12. století, ale nejstarší známé zápisy jsou z konce století 14. Z našich rukopisů to je Vyšebrodský rukopis - 1410, Jistebnický kancionál a pak už těch rukopisů přibývá, Kranusův kancionál z roku 1505 a další a další kancionály."

Na výstavě je i naše nejznámější koleda Narodil se Kristus Pán. Drží se naše koleda původního textu nebo je trochu jiná?

"Drží se původního textu velmi pevně. Je tam jedna zvláštnost. Ve starých rukopisech ve 4. sloce, kde my zpíváme 'Goliáš oloupen', pokud si vzpomenete, tak tam je 'beliáš oloupen', což je vlastně zkomolenina slova beliál, jako ďábel, ničema."

Součástí středověkého zpěvu byl i gregoriánský chorál, jehož bohatství uchovává většina vybraných rukopisů. Spoluautorka výstavy Dagmar Štefancová se snažila vybírat koledy, které budou tzv. ladit ke středověkým iluminacím.

"Kde jsou iluminace řekněme tříkrálové, snažili jsme se tam dát koledu, kde je zdůrazněn právě tenhle motiv."

Měl středověk svoji oblíbenou koledu?

"Ano, to byly ty středověké hity. Na prvním místě mě napadá Di est leticie, což je píseň zřejmě českého původu, která byla rozšířena prakticky po celé Evropě."

Národní muzeum vydalo i netradiční sadu tří pohlednic s vánočními náměty z iluminovaných rukopisů. Výstavu středověkých textů a koled pak doplňují dětské kresby andělů, dodal páter Filip Zdeněk Lobkowicz.

"To, že se spojuje středověk a současnost mluví o tom, že poselství Vánoc je stále aktuální a o tom mluví i ten název výstavy Nám se narodil."