Velkomoravské nálezy z Bojné jsou k vidění v Brně

Zlacené plakety, bronzový zvon, úlomky seker i takzvané "velkomoravské otvíráky", to jsou některé z nálezů, které uvidí návštěvníci nové výstavy Moravského zemského muzea. Její název napoví víc: Bojná, raně středověké mocenské centrum mezi Nitrou a Moravou, nové archeologické objevy. Exponáty pocházejí ze stejnojmenné vesnice, která se aktuálně řadí mezi nejvýznamnější a nálezově nejbohatší raně středověké hradiště západního Slovenska. Vilém Faltýnek se setkal s archeologem Luďkem Galuškou přímo před vystavenými exponáty v Paláci šlechtičen v Brně.

Mapa Velkomoravské říše

Památek Velkomoravské říše, prvního státního útvaru našich předků si archeologové velmi považují a protože zasahovala i na území dnešního Slovenska, Polska, Rakouska a Maďarska, spolupracují i se zahraničními kolegy. Velký výzkum probíhá aktuálně na Slovensku v oblasti Bojné nedaleko Nitry. Moravské zemské muzeum přivezlo nejzajímavější nálezy do Brna, kde je do mohou vidět také čeští zájemci.

Je brněnská výstava shodná s tím, co bylo vystaveno na slovensku? Ptám se Luďka Galušky:

Luděk Galuška, foto: autor

"Toto co tu vidíme je expozice speciálně pro Brno, protože nám se sem podařilo získat i materiál ze soukromých sbírek od slovenských soukromých vlastníků. To hradisko je už dlouhodobě rabováno těmi tzv. detektoráři, ale zase na druhou stanu slovenským historiemilovným lidem se daří skupovat tyto věci a jsou ochotni nám je sem půjčit. Druhá věc je, že za poslední dva roky je na hradisku v Bojné prováděn už specializovaný archeologický výzkum, takže po celé léto kope 50, 60, 70 studentů archeologie i nadšenců a také za ty dva roky se podařilo najít několik stovek docela unikátních nálezů. Také ty materiály, které ležely ještě před několika měsíci ležely v zemi, se prezentují ještě nenakonzervované na této výstavě."

Jak je to hradiště rozsáhlé? Říkáte, že tam kope 60 lidí, to musí být značná plocha.

"To hradisko se nachází asi 8 kilometrů severozápadně od Topolčian v Povážském Inovci. V nadmořské výšce kolem 700 metrů se tam nachází takový řekli bychom obranný systém. To znamená nějaké opevněné polohy, a k nim tedy valy otočené směrem západním, což je pro nás docela zajímavé zjištění. Je to takový protáhlý ovál na temeni kopce, z něhož jsou dodnes krásně patrny ty valy, které jsou dodnes vysoké 6-7 metrů, jejich šířka se pohybuje kolem 10 metrů. Původně to musel být velký obranný systém a myslím že to hradisko zabírá plochu asi 23 hektarů."

Foto: autor

Slovenští archeologové jsou teprve v začátku zkoumání. Galuška opatrně nabízí předběžný výklad: Většina nálezů pochází z první třetiny 9. století, kdy se konstituovala velkomoravská minulost. Velká Morava ještě neexistovala, ale na Moravě existovalo Moravské knížectví a v ponitří Nitranské knížectví. V letech 833-36 vyvrcholily vzájemné antagonismy, což vedlo ke vzniku Velké Moravy. Hradisko v Bojné pravděpodobně patřilo do rámce Nitranského knížectví a zaniklo pod náporem starých Moravanů. Tuto hypotézu zatím nelze vyvrátit a jejím nepřímým potvrzením jsou podle brněnského archeologa Luďka Galušky mohutné valy obrácené k západu. Hradiště zřejmě zůstalo později neobydlené, a nachází se tu proto řada cenných nálezů. Znovu ho využili až Velkomoravané v době, kdy v závěru existence svého státu odolávali nájezdům Uhrů.

"Srovnávat ho významově s našimi velkomoravskými centry Starým Městem u Uherského Hradiště, tedy Veligradem, nebo s Mikulčicemi nebo i Břeclaví (Pohanskem) by bylo asi odvážné. Ale zcela určitě Bojná v tomto období, v první třetině 9. století, sehrávalo velmi významnou roli."

Kdybychom se chtěli do minulosti identifikovat s lidmi, kteří žili na našem území, jak je toto "slovenské" centrum významné pro poznání naší "české" minulosti?

Foto: autor

"Je zajímavé poměrně velmi. Jsme ve stejné době, kdy se konstituuje i naše státnost tady. Kdy z toho vzniká později jeden společný státní útvar. Shledáváme tu prvky materiální kultury, které samozřejmě známe i z moravských lokalit, ale ne v tak velké kvantitě. Na Moravě máme podobné nálezy - v tom je i ten význam, že můžeme srovnávat - zároveň ale musíme přiznat, že jich u nás nemáme tolik, jak je z tohoto hradiska. A je to logické, to hradisko zaniklo náhle, nikdo to tam nesbíral, nikdo to nepřekovával, nepřetavoval, prostě zůstalo to tam ležet jak když po boji. To je pro archeologa ideální příležitost."

Pojďme si teď projít trošku tu expozici. Můžete komentovat, co tady vidíme?

"Teď asi stojíme před tím nejzajímavějším, co tu momentálně je. Meděné, silně pozlacené terčovité plakety. Metodou ražení nebo tepání se na těch plaketách objevují vyobrazené postavy s křídly, některé v adoračním gestu. U některých se dokonce objevují atributy v podobě písmene T. A co je zajímavé, asi na dvou plaketách je vyraženo písmo, tedy latinka. Jedná se o velice významný nález. Ta první interpretace, velmi pravděpodobná, je tedy ta, že máme co do činění s ozdobami, které se nacházely na nějaké formě přenosného oltáře nebo přenosného relikviáře. Tedy představme si nějakou truhlici, která byla obita těmito pozlacenými komponenty. Zdá se, že původ těchto kování může být někde v severní Itálii. Nelze vyloučit, že to dokonce souvisí s tzv. iroskotskými mnichy. Pakliže by to tak bylo, toto by byl jeden z nejvýchodněji nalezených prvků toho iroskotského nebo řekněme raději irského mnišství."

Co by nasvědčovalo, že to má tento původ?

"Zejména vyobrazení nebo znázornění těch andělů, ta podoba a samozřejmě i ta latinka. A hned pod tímto unikátem je další unikát, a sice kompletní bronzový zvon. A pak ještě nějaké úlomky dalších zvonů, a to včetně tzv. srdcí, která úderem do zvonu vytvářela ten zvuk. Je to velmi unikátní nález, i když se to nezdá, protože v celé Evropě jsou dnes takové zvony snad tři, možná čtyři. Z celé Evropy raného středověku. A můžeme říct, že pravděpodobně ten bojňanský, někdy z první třetiny 9. století, je asi jeden z nejstarších vůbec. A to dost koriguje naše názory, protože jsme si nemysleli, že by v tomto prostoru v té době už mohly být takové zvony. Víme ale, že ty zvony existovaly. Z písemných zpráv víme, že Metoděj byl ukládán do hrobu za hlaholu zvonů, Cyril v Římě samozřejmě také. Takže to jsou řekl bych takové ty nejšpekovatější špeky. Teď opravdu schází najít pozůstatky toho kostela."

Našlo se také mnoho dalších předmětů. Pozůstatky okovů, které dosvědčují existenci otroků, metrová dvojruční pila nebo neobvykle zdobené řemenné přezky. Mimochodem, slíbili jsme v úvodu také velkomoravské otvíráky. Co to bylo?

"Vypadá to jako otvírák na pivo, jsou to ale součásti koňských postrojů, velice typické pro první polovinu nebo první třetinu 9. století."