Milan Kundera popřel informaci, že v 50. letech udal policii Miroslava Dvořáčka
Nikoho jsem neudal, tvrdí světoznámý spisovatel Milan Kundera. Brání se objevu historiků, že roku 1950 vydal StB někdejšího letce a západního agenta Miroslava Dvořáčka. Obvinění přimělo Kunderu vystoupit z mnohaleté izolace vůči české veřejnosti.
"Velmi pravděpodobně na základě udání pana Kundery byl zatčen. Nakonec dostal 22 let. Z nich si odseděl 14 let v komunistických vězeních."
Historici jsou přesvědčeni, že dokument je pravý a dokazuje, že Milan Kundera agenta Dvořáčka udal. Chybí však policejní protokol podepsaný Kunderou. Spisovatel tvrzení historiků v rozhovoru pro ČTK důrazně odmítl. To, co ústav a spolu s ním média učinila, označil za "atentát na autora" v době, kdy ve Frankfurtu začíná knižní veletrh.
"Jsem úplně zaskočený něčím, co jsem nečekal, o čem jsem ještě včera nevěděl, a co se nestalo. Vždyť to nemá ani pravděpodobnost. Když člověk něco takového dělá, tak k tomu musí mít nějaké motivy. Já vím, že tam je moje jméno uvedeno, což je pro mě záhada, ale jak můžu někoho udat, koho neznám."
Ústav pro studium totalitních režimů má k dispozici dva dokumenty. Jedním z nich je policejní zápis údajného Kunderova udání ze 14. března 1950, kdy národní bezpečnost Dvořáčka zatkla. Stalo se tak v době, kdy měl Dvořáček plnit jeden z úkolů a chtěl přespat u své známé Ivy Militké. Historik ústavu Vojtěch Ripka popsal, jak se celá událost podle zjištěných údajů odehrála.
"Iva Militká vysvětlovala svému partnerovi Miroslavu Dlaskovi, že on u ní přespat nemůže, že u ní bude přespávat Miroslav Dvořáček. Protože Miroslav Dlask už předtím o Miroslavu Dvořáčkovi dlouholetém známém Ivy Militké věděl, tak to s největší pravděpodobností řekl Milanu Kunderovi a Milan Kundera opět s největší pravděpodobností došel na národní bezpečnost na Praze 6 a věc nahlásil."
Miroslav Dvořáček dnes žije ve Švédsku a jeho zdravotní stav po prodělané mrtvici mu neumožňuje události komentovat. Z Československa uprchl v roce 1949 během vojny. O rok později se vrátil jako tzv. agent chodec s úkolem získat pro spolupráci se Západem vysoce postaveného pracovníka československého chemického průmyslu. A právě k Ivě Militké, kterou náhodou potkal, si dal na kolej kufr. Když si pro něj přišel, čekala tam policie.
Dokument objevil historik Adam Hradílek, který mapuje osudy agentů-chodců. Je příbuzný Ivy Militké, které vyšel vstříc, když se chtěla dozvědět, co se tehdy opravdu stalo. Militká si podle Hradílka až do objevení osudného dokumentu myslela, že začtení svého přítele způsobila ona. Pracovníkům ústavu sice poskytla cenné informace, sama však s novináři mluvit nechce. V literárních kruzích, ale i mezi Kunderovými přáteli se nyní diskutuje o tom, zda je Kundera vinen, a pokud ano, jak nyní přijímat spisovatelovo dílo.
