Pačes: Problémem Česka není jádro, ale uhlí
Komise expertů nominovaných třemi vládními politickými stranami a vedená nezávislým předsedou Akademie věd Václavem Pačesem odevzdala začátkem měsíce zprávu o energetických potřebách České republiky v budoucnosti. Práce komise už od momentu, kdy zveřejnila první dílčí závěry, vyvolala menší koaliční politickou bouři.. Není vyloučeno, že to samé nastane i nyní. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.
„Máme sice dostatek hnědého uhlí, ale těžitelných zásob, pokud se neprolomí těžební limity, je málo. Musí se teď rozhodnout, zda se budeme víc orientovat na plyn. Dobře známe ta rizika s tím spojená. Nebo se v budoucnu budeme muset spoléhat na dovážené uhlí, že ho třeba budeme dovážet z jižní Afriky. Tak to je hlavní problém, který se bude muset řešit.“
Podle ministerstva životního prostředí je zpráva dobrým materiálem k diskusi. Ministr a šéf zelených Martin Bursík z ní vyzdvihuje především doporučení zaměřit se na úspory. Zeleným se také líbí, že zpráva komise považuje obnovitelné zdroje za nezpochybnitelnou součástí palivo – energetického mixu. A pokud jde o jadernou energetiku, zdůrazňují, že zpráva správně vyjmenovává rizika spojená s jádrem, tedy zejména nevyjasněný konec palivového cyklu. Opoziční ČSSD, která se na práci komise nepodílela, v podstatě se závěrečnou zprávou souhlasí. Stínový ministr životního prostředí ČSSD Petr Petržílek v ní ale vidí jistý rozpor. Na jedné straně je ze zprávy zřejmé, že počítá s rozvojem jaderné energetiky, na straně druhé se v textu v podstatě vykytuje jen podpora reaktorům čtvrté generace, které využívají vyhořelé palivo. Takové reaktory by totiž vyřešily právě problém, co s vysoce nebezpečným jaderným odpadem. Jenže v tom je podle Petra Petržílka zádrhel.
Jinými slovy řečeno, reaktory čtvrté generace jsou zatím spíše hudbou budoucnosti. A budeme se tedy muset zatím spokojit s dosavadní technologií. Odborníci ale bijí na poplach, když upozorňují, že příprava a výstavba nových jaderných zdrojů je dlouhodobá záležitost. Stejný názor má i stínový ministr životního prostředí Petr Petržílek.
„Jestliže se nebudeme připravovat na velké výpadky v zásobování elektřinou už dnes tím, že začneme řekněme s legislativním procesem nebo s povolovacím procesem výstavby dalších dvou bloků Temelína, pak to určitě v budoucnu zaplatíme tím, že budeme dovážet velmi drahou elektřinu třeba z Ukrajiny, kde se se určitě nebude vyrábět ekologičtěji než u nás.“
Koaliční kabinet Mirka Topolánka ale v programovém prohlášení v souladu s požadavky zelených slíbil, že nepodnikne žádné kroky k výstavbě nových jaderných zdrojů. To, že času je ale málo, zdůrazňuje i profesor Václav Pačes.
„Je kam spěchat. Nepochybně je, kam spěchat. Stavba jakékoliv elektrárny trvá desítku let. Některá patnáct, dvacet let. Kapacity na výstavbu jsou už dnes, abych tak řekl vyprodány dopředu. Každý měsíc nebo každý půl rok, o který se rozhodnutí prodlouží, bude mít za následek několikaleté zpoždění.“
Zprávu komise nyní posuzuje oponentní rada, kterou v červnu jmenoval premiér Mirek Topolánek. Václav Pačes neočekává od oponentů nějaké výrazné zásahy do parametrů, které ve zprávě uvádí komise. Vychází z toho, že řadu kapitol už oponenti projednali, protože jim je komise odevzdávala postupně. Oponentura by měla skonči koncem října. Až se kabinet seznámí se všemi podklady, bude se zabývat vypracováním a přijetím nové energetické strategie.
