Zpráva BIS rozvířila stojaté vody
Ruští špioni loni na území České republiky zvýšili své aktivity. Kromě ekonomiky se hlavním cílem jejich snažení stal americký radar v Brdech a snaha vyvolat proti němu odpor veřejnosti. Mluví o tom minulý týden zveřejněná výroční zpráva Bezpečnostní informační služby za rok 2007.
Podle prvních reakcí některých politiků bychom se asi měli mít na pozoru. Například šéf sněmovního výboru pro obranu, občanský demokrat Jan Vidím považuje zprávu za alarmující:
"Informace je to nesporně nová. Zatím nám ředitelé všech tří služeb takhle otevřenou a jasnou informaci neposkytli. Já mám příští středu výbor a chci všechny tři ředitele služeb pozvat, aby nám pověděli, co se opravdu děje, protože mě to tedy, upřímně řečeno, děsí."
A co ve zprávě Bezpečnostní informační služby je? Praktiky a cíle ruských agentů popsal mluvčí tajné služby Jan Šubrt:
"Ruské špionážní služby se zaměřovaly na infiltraci do některých uskupení naší občanské společnosti, na vytváření kontaktů a následné ovlivňování určitých lidí, a to včetně politiků. Ale terčem byla i média. A nešlo jen o to zvýšit odpor veřejnosti k radaru, ale podle našich informací by tohle všechno dohromady mohlo být součástí ruské kampaně, která má narušit integritu Evropské unie a NATO, izolovat Spojení státy a obnovit kontrolu nad ztracenou sovětskou sférou vlivu v Evropě."
Neméně znepokojující jsou podle Jana Šubrta aktivity ruských špionů v ekonomice:
"V téhle oblasti se velice čile pohybovali současní i bývalí ruští zpravodajci působící v diplomatických postech, v soukromých i státních ruských firmách a obchodních komorách. Důsledkem ekonomické špionáže přitom zdaleka nemusí být jenom ztráta trhu nebo schopnosti konkurovat. Oblast energie, průmyslu, obchodu a podnikání se už začala stávat poměrně vhodným a velmi atraktivním nástrojem politického nátlaku a vydírání."
Zpráva BIS dále uvádí, že kontakty a vazby ve státní správě, policii a justici jsou v Česku pro skupiny organizovaného zločinu prostředkem, jak legalizovat své zisky. V roce 2007 byly podle kontrarozvědky nejvýznamnější skupiny ruskojazyčné, kavkazské a balkánské. Při navazování kontaktů se státními strukturami hraje významnou roli korupce, uvádí zpráva.
"To by byla velká fantasmagorie, kdybychom to vzali jako celek. Ale že tu a tam některý žurnalista z některého média velmi pravděpodobně byl nějakou formou ovlivňován někým z lidí, kteří jsou s takovouto službou eventuálně spojeni, to je věc, kterou bych nevyloučila."
Premiéra Mirka Topolánka obsah zprávy nepřekvapil:
"Já to naznačuji už delší dobu. To je z veřejné zprávy bisky, která samozřejmě je určitým summery, určitým shrnutím těch poznatků, které má k dispozici jak Výbor pro zpravodajskou činnost, tak Bezpečnostní rada státu. A v tomto rozsahu, jak to bylo uveřejněno a je to puštěno pro veřejnost, to já beru vážně a souhlasím s tím."
Místopředseda sněmovního výboru pro obranu, sociální demokrat Antonín Seďa práci české civilní kontrarozvědky ocenil:
Odlišný pohled na zprávu Bezpečnostní informační služby nabídl v České televizi bývalý sociálně demokratický ministr vnitra a dřívější vysoce postavený manažer této tajné služby František Bublan. Nevylučuje, že rozruch kolem zprávy BIS souvisí s blížícími se senátními a krajskými volbami:
"Já mám tu zprávu asi už čtyři měsíce v trezoru, a dokonce to měli k dispozici všichni poslanci, včetně pana Vidíma, který se teď hodně diví. Měli možnost si to přečíst a odezva na to byla celkem nulová, zájem o to byl minimální, a teď se všichni ozývají. Ale já se stále domnívám, že to musíme číst v tom celku, v tom kontextu, a tam je vždycky 'pokouší se', 'pokouší se'. Každá zpravodajská služba 'se pokouší' o aktivní opatření, to znamená proniknout někam a získat více informací nebo případně někoho ovlivnit, ale to, že 'se pokouší', tak to je tak trošku v náplni té služby, ať už je to ruská nebo americká. Mně by ale zajímal ten výsledek, jestli se to někde podařilo, jestli se podařilo získat někoho ke spolupráci, třeba z našich politiků. To se z té zprávy v podstatě nikdo nedozví, a já myslím, že vláda by se to měla dozvědět a případně, když už by to hraničilo s nějakou trestnou činností, by se to mělo předat policii a mělo by se to řešit. Ale takto můžeme podobné zprávy a podobné věty psát dalších deset let a dalších deset let se budeme divit nebo se nad tím nějak pozastavovat, že se takové věci dějí. Nikam dál se ale nedostaneme."
Schůzku šéfů českých tajných služeb se sněmovním branným výborem jeho předseda Jan Vidím zrušil. Jak řekl, vadí mu spojování bezpečnostních otázek země s krajskými volbami.
