Němečtí bojovníci proti nacismu by neměli být zapomenuti

Projekt "Zapomenutí hrdinové" mapoval osudy německých odpůrců nacismu. Někteří z nich byli po 2. světové válce postiženi v souvislosti s opatřeními, která byla v tehdejším Československu uplatňována proti tzv. nepřátelskému obyvatelstvu. Výsledky projektu byly shrnuty na konferenci, která proběhla v Ústí nad Labem.

Foto: ČTK

Projekt "Zapomenutí hrdinové" vycházel z usnesení české vlády ze dne 24. srpna 2005. Tehdy kabinet vyjádřil uznání lidem, zvláště německé národnosti, kteří i ve válečném období zůstali věrni Československé republice, účastnili se boje za její osvobození nebo trpěli pod vládou nacistů. Vláda tehdy vyjádřila i politování, že se někteří z nich nedočkali zaslouženého uznání, naopak byli postiženi v souvislosti s opatřeními, která byla uplatňována proti tzv. nepřátelskému obyvatelstvu. Na projektu spolupracovalo několik institucí. Hlavním realizátorem byl Ústav pro soudobé dějiny, zapojilo se mezi jinými i Muzeum města Ústí nad Labem, Národní archiv a řada dalších subjektů. V rámci projektu proběhly v České republice i Německu konference, výstavy, prezentace a zapojily i školy.

Foto: ČTK

Na konferenci, která výsledky "Zapomenutých hrdinů" shrnovala, byl přítomen také ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg. Projekt zhodnotil v souvislosti s českoněmeckými vztahy.

Stanislaw Tillich (vlevo) a Karel Schwarzenberg, foto: ČTK

"Zajisté je přínosný v českoněmeckých vztazích, protože vzpomínáme těch spoluobčanů, kteří, byť byli národnosti německé, tak se tehdy postavili proti Hitlerovi. Především to ale slouží nám v Česku, abychom si připomněli, že jsme nebyli sami, že mezi našimi německými spoluobčany byli lidi, kteří stáli na stejné straně barikády. Vykázali mnohem větší statečnost, protože byli částečně dosti osamělí. Tuto odvahu nemůžeme dosti oceniti. A řekněme, že je to také příležitost k vlastnímu zpytování svědomí."

Předseda dozorčí komise projektu Tomáš Kosta zavzpomínal na začátky "Zapomenutých hrdinů", u jejichž zrodu stál.

"Kterým směrem to půjde a jestli to projde, jsem nevěděl. V tu chvíli, kdy se to schválilo ve vládě, tak jsem věděl, že jsme prolomili jednu věc: že není kolektivní vina u žádného národa, že existuje vina i třeba stran a tak, ale ne národa. Že to je zpráva, kterou dáme ven a pokud ne, tak nemáme v Evropě i u těch našich sousedů, i když to bude těžké, být věrohodní."

Součástí konference bylo slavnostní otevření stálé výstavy Zapomenutí hrdinové a dokumentačního centra. Pozvání přijali i někteří pamětníci, mezi nimi také Werner Baier. Jako Němec musel za 2. světové války narukovat do wehrmachtu a dostal se na východní frontu.

"Já jsem byl v trestné rotě, my jsme hledali miny a tak a přitom jsme přešli frontu k Rusům. Potom jsem byl v Moskvě, tam byla škola německých antifašistů. Byli jsme školeni pro Národní komitét svobodného Německa, byli tam i Slováci a různí jiní a přišel tam jeden důstojník, který s námi hovořil o tom, jestli by nebylo lepší prolít krev pro Československo než pro Němce."

K osudům "zapomenutých hrdinů" se v budoucnu ještě vrátíme. Bude se jim věnovat některá z příštích historických rubrik.