Z krajanského tisku

Mezi vzpomínkami na srpen 1968 Nový domov přináší například článek Miloše Šuchmy o jeho šťastně načasovaném odchodu, kdy se s manželkou vydal 17. srpna na plánovanou dovolenou do západní Evropy, ze které se už do vlasti nevrátili.

Miloš Šuchma

Zajímavá je pasáž o událostech tomu předcházejících: autor vzpomíná na vznik Klubu angažovaných nestraníků, o hledání podpory pro něj, při kterém se setkával někde s otevřenou náručí, jinde zase s váháním a strachem. „Josef Škvorecký podepsal jako jeden z prvních, stejně tak Otto Wichterle nebo Jaroslav Seifert. Herci v Národním divadle uvítali KAN s nadšením, především Rudolf Hrušínský, Karel Höger nebo Vladimír Ráž a další. Podobně z malířů reagoval Jiří Trnka, naproti tomu Jan Zrzavý pochyboval o tom, že by komunistická moc dovolila takový dialog a už vůbec nevěřil v její dobrovolné dělení o moc,“ vzpomíná v Nové domově Miloš Šuchma.

Mojmír Povolný ve své pravidelné stati v Amerických listech vzpomíná na nedávno zemřelého generála Miloše Knorra. Jako důstojník se ve spojeneckých jednotkách účastnil druhé vlny vylodění v Normandii. Po návratu do vlasti si doplnil vojenské vzdělání a byl mezi prvními důstojníky západní armády, kteří se zachránili před vězením nebo smrtí útěkem na Západ. Tentokrát nadobro. V exilu se zapojil do činnosti Rady svobodného Československa, Československé obce legionářské v Londýně, Amerického fondu pro československé uprchlíky, Společnosti pro vědy a umění i České literární a dobročinné asociace BBLA.

Bulettin Československého ústavu zahraničního v dalším střípku seriálu věnovaného českým a československým památníkům ve světě představuje památník T. G. Masaryka v San Francisku, o jehož vybudování se zasloužili Američané českého původu v době těsně před začátkem II. světové války. Busta je uložena na podstavci, na němž anglický text heslovitě představuje Masaryka jako československého Prezidenta – Osvoboditele, filozofa, státníka a humanistu.

A ještě telegraficky o tématech letního vydání Nového Polygonu: Jiří Breber vzpomíná na spisovatele Jana Beneše, od jehož smrti již uplynul rok. Stanislav Berton pod titulkem 'Špion, jemuž nelze věřit' shrnuje svá dosavadní zjištění kolem Operace Anthropoid s důrazem na bádání o Ladislavu Vaňkovi-Jindrovi, kterého označuje za spolupracovníka gestapa. Českým válečným letcům v řadách britské RAF se věnuje Jiří Abraham. A nechybí ani další příběhy české justice z pera Milana Hulíka nebo postřehy Oty Ulče z různých koutů světa.

---