V Budějovicích má vyrůst Kaplického koncertní síň připomínající rejnoka

Netradiční budova Jana Kaplického v Česku bude. Nikoliv však chobotnička na pražské Letné, ale rejnok v metropoli jižních Čech. Architekt v Českých Budějovicích představil návrh koncertního a kongresového sálu. Vyrůst by měl na místě bývalých kasáren.

Jan Kaplický, foto: ČTK

Poté, co se nepodařilo prosadit Národní knihovnu na Letné, kterou si politici a úřady přehazovali jako horký brambor, nenechal se Jan Kaplický odradit. V Českých Budějovicích představil Koncertní a kongresové centrum Antonína Dvořáka. Budoucí koncertní síň je zvenku černá, lesklá, aerodynamická. Lidé v ní vidí ležící ženu, předhůří Šumavy a hned se našel někdo, kdo ji nazval rejnokem.

Foto: ČTK

"No prosím, rejnokem nebo krásnou ženou. Když začne mít architektura přezdívky, tak je to všechno v pořádku,"

souhlasil Jan Kaplický, který vycházel z organických tvarů. Nejpodstatnější je, aby prostor vyhovoval akusticky a zároveň byl příjemný muzikantům i publiku.

"Je to jeden z nejtěžších úkolů. Mělo by to být něco, co by vyvážilo kus historie. Jde o hudbu a lidi, kteří tam budou chodit po mnoho let."

Koncertní centrum chce postavit Jihočeská společnost přátel hudby, která v Českých Budějovicích pořádá už 19 let Hudební slavnosti Emy Destinnové. Špičkově vybavená koncertní síň s dostatečnou kapacitou, vyhovující akustikou a zázemím totiž stotisícovému městu chybí. Proto společnost Kaplického oslovila, aby navrhl hudební centrum se dvěma sály, přičemž jeden by pojal až tisícovku lidí a ten menší, komornější, asi 400 posluchačů. Sály ponesou jméno Emy Destinnové a Karla Ančerla. Vejít by se měl dovnitř i stočlenný symfonický orchestr s velkým sborem, počítá se také s tanečním parketem. Nejbližší podobná koncertní síň s kvalitní akustikou, která tyto nároky splňuje, je v Berlíně. A jakou barvu bude stavba mít?

Foto: ČTK

"Budova má černou střechu, která je jakýmsi náznakem serióznosti té hudby, ale interiéry jsou neuvěřitelně barevné. Každý koncertní sál a vstupní hala má jinou barvu."

Antonín Kazil z Jihočeské společnosti přátel hudby, foto: ČTK

Větší sál pro tisíc lidí je žlutý, druhý oranžový, vstupní hala je modrá. Také v interiérech převažují oblé, harmonické tvary. Jan Kaplický se radil s mnoha významnými hudebníky, například šéfem a členy České filharmonie, Panochova kvarteta, dirigentem Leošem Svárovským či Jaroslavem Tůmou, který se bude podílet na návrhu nových varhan. Hodně ho prý zajímalo, jaké potřebují muzikanti zákulisí. Prošel si také koncertní síně v Berlíně či Londýně. "Pokud se to postaví, svět bude závidět,"řekl například houslista Bohuslav Matoušek.

Architekt se neobává, že v Českých Budějovicích nastane podobná situace jako v Praze, kde se projekt Národní knihovny zpolitizoval a zůstal jen na papíře. Ocenil velkou podporu města i kraje. Primátor Juraj Thoma stavbu srovnal s českobudějovickým náměstím. Přemysl Otakar II. navrhoval obrovské náměstí v místě, kde tehdy lišky dávaly dobrou noc. Také to bylo na tehdejší měřítko velkolepé, a přitom centrum města splňuje nároky obyvatel i po 700 letech. Primátor věří, že stavba se zapíše do povědomí evropské hudbymilovné veřejnosti, ale i všech učebnic architektury. Náklady se zatím odhadují na 1,5 miliardy korun. Jihočeská společnost přátel hudby je chce získat z Bruselu a z dalších zdrojů. Pokud vše půjde hladce, mohlo by se začít stavět na jaře roku 2010.