1920 - 7. OH v Antverpách
První poválečné hry hostily v roce 1920 belgické Antverpy. Organizace byla sice velmi střídmá, ale na druhé straně všichni ocenili úsilí a obětavost pořadatelů. Z olympiády byly vyloučeny země poražené ve válečném konfliktu, naopak Československo se poprvé účastnilo jako samostatný stát.
Hry v Antverpách si připsaly dva primáty. Poprvé zavlála nad stadionem olympijská vlajka s pěti propojenými kruhy a svou premiéru měl také čestný slib sportovců o zápolení v duchu fair-play. Tehdy ho složil domácí Victor Boin, který byl velkým univerzálem. Zatímco před válkou vybojoval medaile v týmu vodních pólistů, po ní se radoval ze zisku stříbrného kovu v soutěži šermířů. Velkým hrdinou her byl finský běžec Paavo Nurmi, který se ve svých 23 letech stal trojnásobným olympijským vítězem na vytrvalostních distancích. Zlato z boxu si odvezl Američan Eddie Eagan. Když za dvanáct let přidal medaili stejné hodnoty v jízdě na bobech, stal se jediným sportovcem v historii, který triumfoval na letních i zimních hrách. Jednu z nejsuverénějších cest k olympijskému titulu předvedla legendární francouzská tenistka Suzanne Lenglenová. Ve dvouhře odehrála v pěti zápasech deset setů, ve kterých ztratila pouhé čtyři hry. Aby toho nebylo málo, přidala ještě zlato mixu a bronz v dámském deblu. Ve 123členné československé výpravě byla jediná žena. Milada Skrbková si však vedla nadmíru úspěšně, když v tenisovém mixu dosáhla s Ladislavem Žemlou na bronzovou medaili. Naopak o cenné stříbro se připravili fotbalisté, kteří ve finálovém utkání s Belgií za stavu 0:2 opustili hřiště na protest proti zaujatému výkonu rozhodčího a byli diskvalifikováni.
