Firmy chtějí vyplácet prémie v eurech

Foto: Evropská komise

Firmy chtějí vyplácet prémie v eurech, aby ušetřily. Podniky proto přišly s návrhem, podle něhož budou prémie závislé na aktuálním kurzu koruny k euru. Silná koruna tak může lidem snížit platy.

Foto: Evropská komise
Vláda se zavedením eura otálí, a tak české podniky začaly jednat po svém. Dělníkům chtějí v eurech vyplácet aspoň část platu. Exportéři tak reagují na silnou korunu, na níž letos tratí desítky milionů korun. Proto teď s odbory jednají o převodu části mzdy na eura. Odboráři ale nadšeni nejsou, což potvrzuje předseda odborového svazu KOVO Josef Středula.

"Pokud by platilo, že český zaměstnanec může v eurech také platit, tak by to problém nebyl. Ale protože je česká měna tou hlavní a je dáno zákony, že by v ní měla být mzda vyplácena, tak musí být vyplácena v české měně. A za druhé, pokud by byla vyplácena v eurech, došlo by k tomu, že by veškerá kurzová rizika na sebe převedl zaměstnanec."

A to je podle Středuly neodůvodnitelné. Problémy mnohých firem navíc nejsou způsobeny jen kurzem a firmy se za posilující korunu pouze schovávají. Předseda svazu Kovo uvedl, že o tomto návrhu mohou odbory s firmami diskutovat, ale podporovat ho nebudou. Prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek připomíná, že se o této možnosti diskutuje už delší dobu. A říká, že jde o správnou myšlenku.

"Argumenty proti, že to zákoník práce nedovoluje, je myslím úplně mylný pohled. Proměnlivá složka mzdy může být závislá na prosperitě podniku. Takže není nic špatného na tom, pokud pohyblivá složka mzdy bude odvíjena od toho, jak se vede podniku a to je samozřejmě závislé i na tom, jaký je kurz koruny vůči euru. Takže vyplácení pohyblivé složky mzdy v euru nebo v koruně přepočítané podle kurzu eura je naprosto systematická věc."

Foto: Evropská komise
Na výplatních páskách by tak mohl být celý plat v korunách, prémiová část však bude navázaná na aktuální kurz k euru. Když koruna posílí, prémie budou nižší. A naopak, pokud koruna oslabí, zaměstnanci na tom vydělají. Podle šéfa Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Míla je to i jedna z cest, jak vyvolat tlak na vládu, aby řekla jasné slovo k přijetí eura. Stanovení pevného data požaduje i vicepremiér Jiří Čunek a chce o tom ve vládě vyvolat diskusi. Premiér Topolánek však dal několikrát najevo, že se nechce žádným termínem vázat.

Na silnou korunu zareagovala i bankovní rada a poprvé od dubna 2005 snížila úrokové sazby o čtvrt procenta. Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak klesla na 3,5 procenta. Krok centrální banky si přáli hlavně čeští exportéři, dopravci a další firmy, které drtí silná koruna. Hlavní ekonom společnosti Atlantik Petr Sklenář ale po snížení sazeb žádné výrazné oslabení koruny neočekává.

"Pokud bude dál zůstávat slabý dolar a vedle toho budou posilovat regionální měny jako je maďarský forint, polský zlotý, tak bych neočekával, že to výrazně ztlumí tlak na korunu, to znamená, že by ji to výrazně začalo oslabovat."

Analytici uváděli, že rozhodnutí bankéřů bylo zřejmě jedním z nejsložitějších. Důvodem je současný vývoj ekonomiky, která je na jedné straně ohrožována silným kurzem koruny a na straně druhé příliš vysokou sedmiprocentní inflací.