Větrníky v Česku
Kapacita větrných elektráren v Česku se má do roku 2012 zvýšit téměř osmkrát. Jde prý o střízlivé prognózy, současné plány investorů počítají s ještě rozsáhlejší výstavbou. Větrné elektrárny ale na druhou stranu kritizují někteří ekologové, kteří se obávají zásahů do krajinného rázu. S řadou projektů také nesouhlasí lidé, kteří blízko elektráren bydlí.
"Když jsme srovnali rok 2007, tak jsme v účinnosti byli lepší než světový lídr Německo. Tam dosahují účinnosti necelých 20 procent a my jsme coby začátečník v tomto oboru dosáhli průměrné využitelnosti v České republice 26 procent a na nejlepších lokalitách jsme dosahovali kolem 30ti a přes 30 procent."
Větrné elektrárny jsou ekologické, nepotřebují palivo, nevypouštějí žádné zplodiny. Někteří ekologové se však obávají zásahů do krajiny a ekosystému. I lidé se bouří. Stalo se například, že polovina vesnice blíž u elektrárny byla proti, druhá, vzdálenější půlka pro. Svoji roli v rozhodování hraje i příspěvek od firem do obecního rozpočtu.
Určitý problém je však s provozem. Když nefouká vítr, vrtule se netočí, elektřina nevzniká. Zatím to v přenosové soustavě nezpůsobuje žádné potíže. Ale při výkonu 1000 megawattů by to už mohl být pro Českou elektrickou přenosovou soustavu /ČEPS/ problém. Jak připomněl Michal Janeček, dnes již existují speciální modely, které mohou odhadnout výrobu elektřiny na 24 hodin dopředu. Proto vznikla společná expertní skupina.
"Bavíme se o tom, že by vzniklo dispečerské pracoviště, které by monitorovalo velké projekty. ČEPS zajímají projekty nad 30 megawatt. My i v malém projektu s jednou elektrárnou dvoumegawattovou jsme schopni odhadovat plus minus hodina, dvě hodiny, jak přichází větrné vlny, jaká bude výroba. A to je budoucnost dispečinku, že bychom byli schopni ten velký výkon do budoucna řídit a korigovat."
Nově aktualizované větrné mapy ukazují, že nejvíce vhodných lokalit pro výstavbu nových větrníků je v horských pohraničních pásmech Krušných hor a Jeseníků a na Vysočině. Určitým problémem je i napojení elektráren. Od větrníku musí vést dráty, aby se elektřina mohla dostat k lidem.
"S připojením je velký problém, protože lokality jsou ve vzdálených místech nebo v oblastech, které jsou hůř přístupné, takže je to spojeno i s většími náklady i s větším úsilím ten výkon vyvést,"
říká Marián Belyuš, specialista firmy ČEPS. Česko chce v roce 2010 vyrábět osm procent elektřiny z obnovitelných zdrojů, v roce 2020 by měl podíl činit 13 procent. Na ministerstvu také chystají posuzování změn nových staveb na ráz krajiny. Neměl by u toho být jeden architekt, ale komise více odborníků.
