Ve Slaném – Kvíci zkoumají archeologové středověké pohřebiště
Při stavbě rodinných domků ve Slaném - Kvíci narazili dělníci na lidské kosti. I přes počáteční pochybnosti, zda se náhodou nejedná o kriminální případ, se nakonec jednoznačně zjistilo, že jde o hroby z období raného středověku.
"Václav Erben se věnoval hlavně věcem, které se týkaly raného středověku a tohle pohřebiště svým způsobem navazuje. Ono je možná pro veřejnost mnohem zajímavější, než je většina archeologických nálezů. Tím míním ty, které spočívají v objektech - zahloubené jámy plné střepů a zvířecích kostí. Tady ale nacházíme velice krásné věci - skleněné korálky, šperky, keramické nádoby, které jsou, pokud je nezničí stavební dělníci, vcelku. Vlastně v každém tom hrobu nějaké nálezy jsou."
"Začalo se tady pohřbívat někdy na přelomu 9. a 10. století, ty nálezy zatím ukazují, že to nepřesáhlo polovinu 10. století.Tahle pohřebiště se ještě vyskytovala mimo ty osídlené oblasti. Většinou ta vzdálenost k sídlišti nepřesahovala několik set metrů. Kostely pro tyhle pohřebiště máme jenom na těch nejvýznamnějších lokalitách, jako je třeba Budeč, nebo Libice nad Cidlinou a samozřejmě velkomoravské kostely. Tohle ale zatím ukazuje, že je to typické venkovské pohřebiště."
"Společenský status vždycky jenom odhadujeme. Bohatší výbava může indikovat někoho s vyšším sociálním postavením. Třeba jeden z těch hrobů byl vybaven relativně bohatě. Byly tam hroty železných šípů, železná ocílka, což ukazuje na muže, který mohl být v sociálním žebříčku na nějakém vyšším stupni. Potom se obecně objevuje hodně milodarů v dětských hrobech. Tam to asi nesouvisí přímo s tím sociálním statutem, ale s něčím, co se váže spíše k tomu, že to bylo dítě a společnost se s ním asi loučila velice těžce. Takže proto je těch darů v hrobě mnohem více."
A na závěr klasická dějepisná otázka: s kým se mohli předkové dnešních obyvatel Slaného potkat? Jejich současníky byl první historicky doložený český kníže Bořivoj, jeho žena Ludmila, později i svatý Václav nebo jeho bratr Boleslav.
