Železniční muzeum v Lužné u Rakovníka

zeleznicni_luzna6.jpg

Dnes se vypravíme na Rakovnicko a navštívíme Železniční muzeum - největší svého druhu v Česku. Najdete ho v Lužné u Rakovníka na místě bývalé výtopny společnosti Buštěhradské dráhy. Dozvíte se, že lokomotivy mají svoje přezdívky, ve kterých filmech si zahrály a svezeme se i jedním vláčkem motoráčkem.

Lužná byla jednou z posledních služeben Československých drah s parním provozem, který tu končil na sklonku sedmdesátých let. V roce 1996 se dráhy rozhodly, že areál opustí. Dokonce tu měly vzniknout sklady zeleniny, říká ředitel muzea František Kaplan.

"Celý areál se nachází ve velice krásném přírodním prostředí, proto vznikla aktivita spolků, které v té době už existovaly, a zabývaly se železniční historií a nostalgií. Tato skupina sdružení si potom od drah areál pronajala a po dvou letech úprav a příprav v roce 1997 otevřela první muzeum."

O tři roky později České dráhy areál opět převzaly do své správy a založily tady svoje železniční muzeum. Zaměřuje se především na parní lokomotivy a historická kolejová vozidla. Těch je tady momentálně 35, z toho 8 plně provozuschopných. Pro turisty tu pořádají řadu akcí i projížďky vláčkem. Přes víkend sem pak přijde až 5 tisíc lidí. Kromě vlaků tu najdou i řadu zajímavostí.

"Jsou tu uniformy, kleštičky na štípání jízdenek nebo trumpetky vlakvedoucího, po červené čepice výpravčího. Dnes 90 procent dětí už neví, kdo měl ve stanici červenou čepici. Když se těch školních zájezdů zeptáme, kdo ještě nejel vlakem, tak se zvedá hodně rukou."

Zajímavostí je třeba řepařský vůz z malých železnic, které se stavěly před více než sto lety blízko cukrovarů. Tenhle provozoval cukrovar v Dymokurech. Tento vůz tam byl v provozu od minulého století.

"V 60. letech tu železnici zrušili a převáželi surovinu auty. Asi po 20 letech se našla parta nadšenců, posbírali podél tratí zbytky vozů a jeden vůz sestavili. Jeden z těch majitelů to měl ve Zbraslavi na chatě. V roce 2002 to bylo celé pod vodou i s chatou, když byly povodně, tak se rozhodli, že nám to věnují. Rozebrali jsme ho a zrenovovali. Bylo nám líto nechat ho venku, tak jsme ho umístili do vnitřních prostor."

Železniční muzeum spolupracuje se spolky, které ho zakládaly a mají tam uložené svoje lokomotivy. V areálu je spousta zajímavých vozů, například vůz, který se používal k přepravě pivních sudů - uvnitř je i maličká expozice. Najíst se pak turisté mohou v restauračním voze. Je tu i první lokomotiva, kterou vyrobila roku 1920 plzeňská škodovka. Ale pojďme dál. Pomalu se blížíme k zelené lokomotivě.

"Zachovala se v jednom jediném kusu. Říkalo se jí Mikádo. Ten zelený nátěr je estetické řešení Viléma Kreibicha. To byl akademický malíř, který spolupracoval s konstrukčními kancelářemi a zasloužil se o to, že naše parní lokomotivy byly jedny z nejhezčích v Evropě, což je všeobecně uznávaný fakt. V meziválečném období se používá takový zelený odstín, po válce přešel na modrý odstín - modrá lokomotiva, červená kola, bílé doplňky, v barvách národní trikolóry a tím bohužel výroba parních lokomotiv skončila v roce 1958."

Já jsem si všimla, že ty lokomotivy mají přezdívky - Kafemlejnek, Bejček.

"Každá lokomotiva má číslo a ta čísla mají nějakou vypovídací hodnotu. Železničáři jsou pohodlní jako všichni, takže většina lokomotiv dostala svoje přezdívky, ať už podle vlastností nebo podle vzhledu. Téhle se říkalo právě Mikádo, protože v té době meziválečné byl dámský účes mikádo a ona měla netypicky krátký komín, takže jakoby podle zástřihu komína. Těmhle mašinkám se říkalo Štokr, byli i Čtyřkoláci, Krémáci, Bejčci, Kafemlejnky, to jsou ty s baňatým komínem."

Nejstarší exponát, který tu je, pochází z roku 1876. Řada lokomotiv muzea i spolků se uplatnila ve filmu, říká František Kaplan. Navíc účinkování lokomotiv ve filmech vydělává spolkům na další stroje.

"Na německou mašinu si vydělali natáčením filmů Hartova válka. To se natáčelo tady u Vinařic někdy v roce 2001. Známí říkali, přijeďte si podívat, bude tady Bruce Willis a my jsme říkali: to vám tak věříme a večer ukázali v televizi, že přiletěl. Koncem 90. let to tu hodně americká produkce využívala - například v seriálu Malý Indiana Jones, tam jezdí naše mašiny."

A vláčkem se vydáme i my. Na kolejích už na nás čekal a chystal se vyrazit po trati "Starců na chmelu" Krupá - Kolešovice. Vybudovaná byla v roce 1883 a letos tak bude slavit 125 let.

"Postavila ji Buštěhradská dráha, která měla rozsáhlou síť z Prahy až do Chebu, tohle byla vlastně její jediná lokálka,"

říká Jaroslav Křenek. Do 80. let 20. století po ní vozily parní vlaky tisíce česáčů chmele. Teď na ní jezdí historické vlaky.

"Nás tady žádný pravidelný provoz nenutí k tomu, abychom uhýbali. Můžeme zastavit v lese, stát tam třeba dvě hodiny, zajít na houby a ten vlak čeká."

dodává Jaroslav Křenek. V nedaleké Kněževsi, na bývalé vojenské vlečce, pak budují nadšenci z Klubu historie železniční a kolejové dopravy železniční expozici.

10
50.123321500000
13.769362400000
default
50.123321500000
13.769362400000