Hrboun slavil narozeniny

39.jpg
0:00
/
0:00

Víte, co je největším exponátem Dopravní haly Národního technického muzea v Praze na Letné. Je to Hrboun. Tak se říká rychlíkové parní lokomotivě číslo 375.007. Koncem března navíc oslavila 101 let. Kulatiny sice "oslavila" loni, jelikož se však těší velké oblibě návštěvníků, rozhodlo se muzeum připomenout i první výročí její druhé stovky.

Foto: ČT24
Lokomotiva Hrboun představuje vrchol konstrukce rychlíkových lokomotiv v rakouské monarchii před I. světovou válkou. Jejím otcem je konstruktér Karl Gölsdorf. Lokomotiva, která byla dodána Rakouským státním drahám, patřila k prvním své řady, vyrobeným v Českomoravské továrně na stroje v Praze. Firma byla později známá pod názvem Českomoravská-Kolben-Daněk. Hrboun je jednou ze dvou zachovaných lokomotiv této řady na celém světě. Stroj začal jezdit koncem března 1911, kdy úspěšně prošel technicko-policejní zkouškou, při které dosáhl maximální rychlosti 117 kilometrů za hodinu a splnil předepsané technické parametry.

"Hrboun jezdíval po svém vyrobení v roce 1911 na rychlíkových tratích z Vídně. Poté v roce 1914 byl převeden do Prahy, která se stala jeho působištěm více jak 20 let a v roce 1935 byl definitivně převeden do Děčína. Tady působil s krátkou výjimkou období druhé světové války až do ukončení svého provozu v roce 1952,"

uvedl ředitel Železničního muzea Michal Novotný. Z archivních materiálů o lokomotivě jsou dokonce známy takové podrobnosti, že v roce 1933 byl stroj v rychlíkovém turnusu obsazen strojvedoucími Knoblochem a Klausem. I když aktivní kariéra Hrbouna skončila v roce 1952, do důchodu ještě zdaleka nešel.

"Jeho aktivní kariéra ještě úplně neskončila, protože v roce 1952 byl poskytnut nikoliv již jako provozní lokomotiva, ale pouze jako zařízení k vytápění podniku Vítkovické stavby. Tady působil pouhé dva roky, než byl definitivně vyřazen a darován Národnímu technickému muzeu, kam se dostal v roce 1955."

V lednu 2011 byla unikátní lokomotiva vyčištěna, doplněna a zakonzervována do stavu, v jakém ji bylo možné ve 30. letech 20. století vídat v čele mezinárodních rychlíků. Vlakoví nadšenci se snaží zachránit i další lokomotivu - Rosničku. Ta je vidět například na plakátcích v železničních vagonech. Jestliže Hrboun stál na počátku slavné éry těchto lokomotiv a na tratích se proháněl na počátku 20. století, Rosničce patří závěr této epochy. Byla vyrobená v roce 1956, připomněl ředitel Železničního muzea Michal Novotný.

Foto: ČT24
"Je to lokomotiva, která aktivně sloužila do roku 1974, kdy se stala exponátem Národního technického muzea. V roce 1993 byla v lokomotivním depu v Olomouci zprovozněna a sloužila jako provozní lokomotiva do roku 2009 jako součást nostalgických jízd. Vyžaduje si novou rekonstrukci a za jejím účelem byla nadací Okřídlené kolo vyhlášena veřejná sbírka, která běží do letošního roku."

Lokomotivy Rosnička byly nakonec vyrobeny pouze dvě a staly se posledním typem parních lokomotiv vyrobených pro dráhy. V počátcích svého provozu byla nasazena na trati z Jihlavy do Brna, Znojma a Prahy. V roce 1980 se přestavila na výstavě v Liberci u příležitosti ukončení parního provozu na tratích Československých státních drah. Teď však potřebuje nutně peníze na opravu. Na opravě jednoho vlaku většinou pracuje 10 až 30 lidí. Jsou to převážně nadšenci a dobrovolníci. Pokud vše dobře dopadne, po opravách bude lokomotiva sloužit k vedení zvláštních parních vlaků při nostalgických jízdách a připomínat historii železniční dopravy v českých zemích. Národní technické muzeum chce získat co nejvíce strojů, které významně ovlivnily železnici za posledních 150 let.