Pražské metro jezdí až do Letňan
Pražské metro je zase o něco větší. Ve čtvrtek se rozrostlo o další tři stanice. Souprava s cestujícími vyjela přesně v 16 hodin 18 minut a byli tak první, kteří mohli vidět nové stanice Střížkov, Prosek a Letňany. Pražské metro teď měří už skoro 60 kilometrů.
"Severní terasa dnes reprezentuje obrovskou cílovou populaci. Žije tu sto tisíc obyvatel města. Denně dojíždí právě na letňanskou terasu ze severní části a severovýchodní části středních Čech další desítky tisíc lidí, kteří v Praze pracují,"
řekl pražský primátor Pavel Bém. A generální ředitel dopravního podniku Martin Dvořák dodal, že nový úsek metra se podařilo dokončit v předstihu skoro čtyř měsíců.
"Díky těmto třem stanicím systém pražského metra dosáhne téměř 60ti kilometrů a celkového počtu stanic 57 a myslím si, že pro tuto část města je to velmi významný přínos pro dopravní obslužnost."Metro bude navíc jezdit častěji. Ve špičkách bude mít interval 115 sekund. Každá z nových stanic z dílny architekta Patrika Kotase je charakteristická svým vzhledem. Dominantou stanice Prosek jsou mohutné ocelové sloupy. Letňany charakterizuje strop, který vypadá, že se pohupuje. Střížkov tvoří ocelová konstrukce a velké prosklené plochy. Svým tvarem připomíná trup velryby, přiblížil stanici architekt Kotas.
"Tady se naskytla na trase C historicky druhá možnost po stanici Vyšehrad, aby denní světlo vstoupilo do metra. A obráceně, aby nástupiště a interiér metra se otevřel do vnějšího prostředí, takže jsme se pokusili toho využít."
Jak už jsme se zmínili, konečná stanice C je zatím v polích. Podle slov primátora Pavla Béma není vyloučené využití místa i při možném konání olympijských her:
"Letňanská terasa sebou přináší řadu velkých urbanistických výzev. V souvislosti s olympiádou se diskutuje o postavení moderního univerzitního kampusu, olympijské vesnice, která by se proměnila druhý den po olympiádě v univerzitní zázemí, v moderní vysokoškolské koleje."Pražské metro slouží obyvatelům a návštěvníkům české metropole od 9. května 1974, kdy byl otevřen první úsek metra mezi stanicemi Kačerov a Sokolovská (dnes Florenc) na trase C. Pražané však snili o podzemní dráze už dlouho před tím. Už roku 1898 Ladislav Rott, majitel známé pražské železářské firmy, navrhl městské radě, aby současně s budováním kanalizační sítě stavěla i podzemní dráhu. Elektrické podniky to však zavrhly. I další návrhy končily nezdarem. Až v červnu 1965 rozhodla vláda vybudovat v Praze systém podpovrchové dopravy. Po zhodnocení expertiz odborníků dala přednost výstavbě metra. Bez toho si dnes Pražané neumí život ani představit a jeho výstavba bude pokračovat. Do dvou let by měly začít práce na prodloužení trasy A k letišti Ruzyně. Do budoucna se také počítá s výstavbou jižní trasy D.