Kalendárium
O zřízení univerzity přemýšlel císař a král Karel IV. jistě dlouho před tím, než v roce 1348 vydal zakládací listinu, co ale znamenal pro budoucí vysoké učení leden 1347? Pokud nevíte, tak právě pro Vás je tady kalendárium. Kromě zmíněné univerzity se v něm dozvíte třeba i o tzv. Židenickém puči nebo o prvním filmu, který byl natočen v barrandovských studiích.
26. ledna 1347 vyhověl papež Kliment IV. žádosti Karla IV. vydal privilegium, díky kterému, mohla být v Praze založena univerzita. Měla čtyři fakulty: teologickou, svobodných umění, právnickou a fakultu medicíny. Skutečně založena ale byla až v následujícím roce 1348, který je díky této události považován za jedno z českých „osudových osmičkových dat".
"Skupina příznivců, sympatizantů Národní obce fašistické přepadla vojenský kasárna v Brně-Židenicích. Snažila se je obsadit. Zpočátku měla trochu úspěch, protože využila momentu překvapení, ale ti vojáci se poměrně rychle vzpamatovali. Ozbrojená hotovost vyhlásila poplach, zasáhla se zbraní a ve chvíli, kdy došlo k přestřelce, kdy na straně útočníků byl první mrtvý, tak se rozprchli a tím pádem celá ta akce skončila."
Co bylo vůbec důvodem k tomu, aby příznivci obce fašistické kasárna napadli?
"V podstatě těm útočníkům, těm členům a sympatizantům Národní obce fašistické, bylo jejich vůdcem, bývalým příslušníkem československé armády Kobsinkem řečeno, že zahajují jakýsi fašistický převrat. On jim tvrdil, že dají signál k jakémusi celostátnímu převratu, který skončí pochodem armády na Prahu, ale to byl opravdu jen jeho výmysl. V podstatě tedy šlo asi o výtržnickou akci ve snaze té obce fašistické se nějakým způsobem zviditelnit."
Kdo byl do puče zapleten?
"Tak kromě toho Kobsinka, toho vůdce puče, a těch příslušníků té obce fašistické, což byli řadoví dělníci, řemeslníci, ale i nezaměstnaní, protože tehdy končila hospodářská krize a lidi to hodně radikalizovalo, tak se hodně se spekulovalo o účasti vůdce Národní obce fašistické Radoly Gajdy. Bývalého generála Gajdy, ruského legionáře s dobrodružnou pověstí. Nutno říci, že pozdější vyšetřování nezjistilo stoprocentně, že by to Gajda organizoval. Zůstalo u toho, že to snad věděl a, což mu úřady později vytýkaly, že to neoznámil."
Účastníci nepodařeného puče byli postaveni před soud, vůdce Kobsinek byl odsouzen na 12 let. Na šest měsíců byl odsouzen i Radola Gajda.
První světelný semafor v Praze byl před 78 lety postaven uprostřed Václavského náměstí mezi ulicemi Vodičkova a Jindřišská.
A na leden připadá také výročí narození zpěvačky Evy Olmerové.
