Lesy České republiky na orkánu Kyrill prodělaly

O víkendu tomu bylo přesně rok, co se Českem přehnal orkán Kyrill. Kvůli krizové situaci způsobené živelní pohromou pak vláda vyhlásila ve většině českých krajů nouzový stav. Nejvíce ale utrpěly lesy. Hlavní důsledky kalamity už byly do konce loňského roku odstraněny. Otazník ale visí nad výší ekonomických ztrát. Podrobnosti zjišťoval Zdeněk Vališ.

V noci na 19. ledna 2007 naměřili například na Sněžce v Krkonoších rychlost větru 216 kilometrů za sekundu. Na řadě míst v zemi byla přerušena silniční i železniční doprava. Pražské letiště zrušilo stovky letů. Energetická firma ČEZ vyhlásila ráno stav nouze. Bez elektřiny se ocitlo více než milion lidí. Pojišťovny v následujících dnech zaregistrovaly desetitisíce žádostí klientů o náhradu škody. Nejčastějším důvodem byly poškozené střechy a poničená vozidla. Orkán ale nejvíce řádil v lesích. Srazil k zemi na deset milionů krychlových metrů dřeva, asi 75 procent celoroční těžby. Šlo prý o největší pohromu od roku 1870, kdy vítr zpustošil šumavské lesy a dílo zkázy vzápětí dokonal lýkožrout. Loňským orkánem Kyrill byl nejvíce postižen státní podnik Lesy České republiky, kterému patří asi 60 procent všech lesů v zemi. Následky kalamity se už podle mluvčího podniku Radka Drahného podařilo odstranit.

„Kalamita byla zlikvidována ke konci roku. Nyní už budou probíhat jen určité potěžební úpravy, jako úklid klestu nebo obnova poničených lokalit.“

Velké obavy loni panovaly z přemnožení kůrovce. Opakování šumavské pohromy z roku 1870 se ale podařilo zabránit.

„Kůrovcové kalamity jsme se velmi obávali. Byla podniknuta různá opatření, která kalamitě zabránila. Do terénu bylo umístěno více než 50 tisíc feromonových lapačů. Také bylo úmyslně pokáceno na 180 tisíc lapáků, tedy stromů, které jsou pokáceny, aby se staly jakousi pastí pro kůrovce.“

Radek Drahný ale přiznává, že větrná kalamita se na druhé straně negativně promítla do výsledku hospodaření podniku Lesy České republiky.

„Pokud hovoříme o finančním propadu do našeho hospodaření, hovoříme o čísle 857 milionů korun.“

Černá hora a Prameny Vltavy těsně po orkánu Kyrill v lednu 2007, foto: ČTK

Nad údaji, které Lesy České republiky zveřejnily k ročnímu výročí orkánu Kyrill, se ale pozastavují lidé ze soukromého dřevařského sektoru. Nechápou, jak mohl státní podnik vykázat ztrátu, když na padlém dřevu se dalo dost vydělat. Jak řekl Radiu Praha Ivan Doubrava, generální ředitel největšího tuzemského lesnicko-dřevařského holdingu CE Wood, kalamita bývá vždy zisková.

„I když je to samozřejmě vůči přírodě tvrdé, tak kalamita je něco jako žně. Je to sklizeň, která je vyvolána přírodní nutností, přírodními podmínkami. A ta sklizeň je jednodušší než běžná těžba, protože se děje koncentrovaně. Těží se podstatně větší množství dříví na jednom místě, tedy za nižší náklady než v případě běžné práce v lese. V důsledku toho dochází k podstatně lepšímu ekonomickému potenciálu. Je to vykoupeno tím, že se musí les obnovit. Obnovuje se v následujících dvou, třech, čtyřech letech s poměrně vysokými výdaji, ale celkově bývá kalamita vždy zisková a přináší velké příjmy majiteli dříví. A to se v Čechách nestalo.“

Experti ze soukromého sektoru také uvádějí, že prý šlo postupovat podle slovenského modelu, přijatého po ničivé vichřici v roce 2004, která zpustošila lesy v Tatrách. Ivan Doubrava s tímto názorem souhlasí.

„Kalamita, která se stala na Slovensku, přinesla minimálně v období prvních dvou let pro státní podnik zisk, výrazně větší zisk než historicky dosahoval. Podle mého názoru to bylo dáno tím,že státní podnik se nepokoušel o podnikání se dřevem, o jeho prodej, nákup služeb jenom v oblasti těžby, ale rozdělil kalamitu na parcely, přesně je popsal a prodal v průhledné dražbě nejlepší nabídce. Přičemž povinností zájemce bylo nejen vytěžit a odebrat všechno dřevo, ale i připravit pozemek k novému zalesnění, aby bylo možné pokračovat v lesnickém hospodaření.“

Lesy České republiky se brání tím, že větrná smršť v Tatrách zničila jen 2,5 milionu krychlových metrů dřeva, zatímco v Čechách to bylo deset milionů. Na trhu tak vznikl mnohem větší přebytek dřeva, a proto šly ceny dolů.