Vláda selhala při objasňování reformních kroků
Rok a půl po volbách do Poslanecké sněmovny je se současnou politickou situací v zemi spokojeno jen 16 procent lidí. Výhrady mají jak k činnosti vlády, tak k Parlamentu. Vyplývá to výzkumu, který vypracovala agentura STEM. Pokračuje Zdeněk Vališ.
Pohled na dlouhodobý vývoj ukazuje, že ani spokojenost se současnou politickou situací, ani hodnocení práce vlády a parlamentu zdaleka nedosahují úrovně před volbami v létě 2006. V první polovině letošního roku nespokojenců sice postupně ubývalo, ale od konce léta nespokojenost opět roste. Podle ředitele agentury STEM Jana Hartla mnozí lidé začátkem roku uvítali, že se vůbec podařilo sestavit vládu a dali jí tedy jakousi podmínečnou důvěru. Jenže dnes je spokojenost s politickou situací, potažmo s vládou nejnižší od dob Grossovy vládní krize. Jan Hartl si myslí, že na nespokojenosti se částečně mohly podepsat různé výstřelky členů kabinetu, včetně premiéra. Vláda ale především selhala při objasňování svých reformních kroků.
„Smyslu současných opatření, ať už je to ve zdravotnictví nebo v daňové oblasti, lidé příliš nerozumí. Pokud tomu někdo rozumí, tak možná skupina lidí s vysokoškolským vzděláním. Myslím. Že tady vláda mnohé zanedbala. Řešení veřejných financí samozřejmě nikdy není jednoduché, je to záležitost konfliktní. Tady ale taková masová nejistota z budoucnosti – a zejména z vývoje hmotné situace domácností v příštím roce – je výrazem ne úplně šikovné činnosti vlády. Tak to alespoň s výzkumů vyplývá.“
Ještě hůř než vláda je veřejností už tradičně vnímán Parlament. Ani v tomto případě si Jan Hartl nemyslí, že za nízkou prestiží zákonodárců jsou jen některá jejich těžko obhájitelná privilegia. Veřejnost prý vnímá citlivěji něco jiného.
„To, co víme z výzkumů s jistotou, je to, že lidé nechápou neochotu politických stran se dohodnout na zákonech, které mají platnost přes mnoho volebních období, po celá desetiletí, jako je například penzijní reforma. Lidé takové urputné soupeření politiků hodnotí jako rozhádanost, jako neochotu se domluvit, jako nedostatečnou profesionalitu. Tento parlament jim v tomto ohledu připadá jako velmi zmítaný různými dílčími zájmy. Pak se tam samozřejmě projevují i různé individuální excesy.“
Nejvíce sympatií ztratily vláda a parlament v očích příznivců ODS a Strany zelených. Výjimkou na české politické scéně je pouze prezident republiky. I když i u něj došlo v posledních týdnech k menšímu poklesu popularity, přesto dvě třetiny lidí vnímají Václava Klause pozitivně. A opět nejde jen o jakési monarchistické vnímání hlavy státu.
Spokojenost s politickou situací je u nás významně podmíněna věkem, nejvyšším dokončeným vzděláním, politickou orientací a majetkovou situací. Stále platí, že vyšší spokojenost s politickou situací vyjadřují lidé do 29 let, vysokoškolsky vzdělaní lidé i lidé, jejichž materiální standard je na vysoké úrovni.
