Pravicoví extremisté se chystají na pochod Plzní, chtějí se ozbrojit

Pravicoví extremisté chystají další pochod, 19. ledna příštího roku chtějí projít Plzní. Akce je řádně ohlášena jako Protestní pochod za svobodu slova, na stejnou dobu však připadá 66. výročí transportu plzeňských Židů do terezínského ghetta. Organizátor pochodu vyzývá účastníky, aby se ozbrojili. Podrobnosti zjišťovala Milena Štráfeldová:

Plzeňský pochod pravicových extremistů svolává Václav Bureš. Podle Ondřeje Cakla z občanského sdružení Tolerance a občanská společnost je známý svými kontakty s neonacistickou scénou:

"Václav Bureš se pohybuje především v okruhu osob kolem Národního odporu. Je to člověk, který se v minulosti několikrát účastnil jejich akcí, a to nejen na území České republiky, ale byl i několikrát v Německu. A to přímo na setkání k uctění Rudolfa Hesse."

Plzeňský pochod Bureš svolává jako reakci na to, že 10. listopadu policie v Praze znemožnila pravicovým extremistům projít pražskou židovskou čtvrtí při výročí Křišťálové noci. Vyzývá účastníky chystaného pochodu, kteří mají zbrojní pas, aby si vyřídili povolení, a zbraň si tak mohli vzít s sebou. Údajně na vlastní obranu, policistům totiž vyčítá, že v Praze dostatečně nechránili zdraví a bezpečnost Mladých národních demokratů. Plzeňské policii se plánovaný pochod nelíbí, úředníci radnice 3. městské části ale podle starosty Jiřího Strobacha nemohou řádně ohlášenou akci zakázat:

"Účelem pochodu je protest proti omezování svobody shromažďování a omezování svobody slova. My jsme toto ohlášení přijali. Víceméně splňuje všechny náležitosti podle zákona. Samozřejmě budeme v součinností s Policií ČR a budeme tuto záležitost dále monitorovat."

I když je akce ohlášená jako Protestní pochod za svobodu slova, podle ředitele Židovského muzea v Praze Leo Pavláta je tu zjevná souvislost s pražským pochodem. I zde se datum prakticky kryje s výročím nacistických protižidovských pogromů. 18. ledna 1942 totiž odjel z Plzně první transport s tamními Židy do terezínského ghetta. Ze židovské komunity, která před válkou čítala kolem tří tisíc osob, jich přežila jen stovka.

"Antisemitismus je přirozenou součástí všech extremistických totalitních hnutí, samozřejmě s tou nejhorší historickou zkušeností nacistického antisemitismu. Soudím, že u demokratické veřejnosti ten záměr vzbudí stejný odpor, jako to bylo v případě pražské provokace 10. listopadu."

Foto: Štěpánka Budková