Prezident vyznamenal Stanislava Hněličku, hrdinu od Tobruku

Celkem čtyřiadvacet osobností vyznamenal prezident Václav Klaus u příležitosti oslav vzniku samostatného Československa. Byly uděleny medaile za zásluhy a za hrdinství a rovněž propůjčeny Řády Tomáše Garrigua Masaryka a nejvyšší státní vyznamenání Řád bílého lva. Jedním z nositelů Řádu bílého lva se v neděli stal také veterán z druhé světové války plukovník Stanislav Hnělička.

Stanislav Hnělička, foto: ČTK

Stanislav Hnělička bývá nejčastěji připomínán v souvislosti s boji o přístavy Tobruk či Dunkerque. Bojů o libyjské město Tobruk se po boku britsko-australských jednotek účastnil i 11 Československý pěší prapor - Východní pod velením Karla Klapálka. I přesto, že byl při hájení města v roce 1941 Stanislav Hnělička velmi mladý (narozen 12. února 1922), jak říká historik a publicista Jindřich Marek, nejednalo se o jeho první bojové zkušenosti.

"On totiž už v roce 1938 jako šestnáctiletý chlapec, protože pochází z Liberce, byl dobrovolníkem v národních gardách, které se účastnily ostrahy státních hranic. Proto jako ještě mladý hoch se pokoušel hned po příchodu nacistů v březnu 1939 uprchnout do zahraniční armády, což se mu hned nepovedlo, byl v Rakousku chycen a uvězněn. Měl však štěstí. Protože byl brán jako mladistvý, tak byl vrácen do své domovské obce a na druhý pokus se mu ten útěk podařil."

Stanislav Hnělička, foto: ČTK

Stanislav Hnělička se dostal na Střední východ, tam se stal součástí formující se československé jednotky. V srpnu 1943 přešel do Velké Británie a po zbytek války se účastnil bojů na západní frontě, kde byl při obléhání přístavu Dunkerque zraněn, ale rovněž také vyznamenán.

"Zde právě obdržel další vyznamenání. První vyznamenání obdržel za boje v Tobruku. Zde byl pak vyznamenán dvakrát Československým válečným křížem a jeho hrdinství se posléze ukázalo velice cenným i pro Francouze, kteří mu v roce 2005 udělili prestižní rytířský Řád čestné legie."

Po druhé světové válce se ve své vlasti, stejně jako řada jeho spolubojovníků, stal terčem pronásledování komunistického režimu. Dnes žije Stanislav Hnělička v rodném Liberci a mimo jiné radil režiséru Václavu Marhoulovi při natáčení filmu Tobruk. Jak už bylo zmíněno, dalšího vyznamenání se plukovníku Hněličkovi dostalo v neděli, kdy mu byl prezidentem republiky propůjčen Řád bílého lva. Podle Jindřicha Marka to však není vyznamenání pouze pro Stanislava Hněličku.

"Tam nejde jen o jednotlivce, ale je to vlastně pocta pro všechny bojovníky od Tobruku, ať už se jmenovali Arnošt Klein, Ladislav Snídal, Karel Klapálek...Jde o desítky řadových vojáků, kteří se v těchto bojích osvědčili a vyznamenali."

Václav Klaus vyznamenává Václava Hudečka, foto: ČTK

Řád bílého lva byl v neděli propůjčen také štábnímu kapitánu Rudolfu Hrubcovi in memoriam, který za druhé světové války ve Velké Británii velel výcviku parašutistů, včetně Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše. Druhé nejvyšší státní vyznamenání, Řád Tomáše Garrigua Masaryka, byl propůjčen bojovníkům proti komunismu Františku Zahrádkovi, Jiřímu Formánkovi a publicistovi Vladimíru Bystrovovi.

Medaili Za hrdinství obdrželi dva příslušníci Útvaru rychlého nasazení Marek Král a Marián Šovčík za ochranu českého diplomata při teroristickém útoku v Afghánistánu v roce 2007. Medaili Za zásluhy obdrželi například světově uznávaný dirigent Jiří Kout, který ve stejném týdnu dostal i cenu ministerstva kultury za přínos v oblasti hudby, účastnice protikomunistického odboje Anna Honová nebo houslový virtuos Václav Hudeček.