Zámek Staré Hrady

Komplex gotické tvrze, renesančního zámku a gotického kostela nabízí Staré Hrady na Jičínsku. Zámek má za sebou zajímavou minulost. V 60. letech minulého století už byl odsouzen k demolici a zachránili ho místní občané. Sídlí tu archiv Památníku národního písemnictví, který má mimo jiné uložen rukopis mcelského pastora, který dosvědčuje zázrak zjevení Panny Marie v Mcelích v roce 1842.

Ves Staré Hrady se původně jmenovala Stará.

"První písemná zmínka je z roku 1340 a souvisí s rodiči prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic,"

uvedla Eva Bílková. Tehdy tu však stávala tvrz dřevěná.

"Archeologické nálezy potvrzují, že asi vyhořela a bratři Arnošta z Pardubic postavili tvrz kamennou. Její základy sahající až do prvního patra a jsou zachovány dodnes. Pak z toho rodu pánů ze Staré, tady sídlil ještě Smil Flaška z Pardubic, autor satirického skládání Nová rada zvířat."

Majitelé panství se rychle střídali a do jeho architektonické podoby výrazně zasáhl slezský šlechtic Jiří Pruskovský z Pruskova. Nový majitel přistoupil k přestavbě gotického hradu na renesanční zámek.

"To byl takový oblíbenec prvních Habsburků na českém trůně. Sloužil ve Vídni jako vrchní komoří u dvora a pomocí dvorních stavitelů si zvelebil venkovské sídlo - tedy Staré Hrady. V 16. století se z toho stal zámek renesanční. Letopočet na první bráně říká, že to bylo kolem roku 1573."

Na rozdíl od většiny jiných šlechtických sídel už tehdy byl stavební vývoj Starých Hradů ukončen. Pozdější majitelé Šlikové tady už nesídlili. V zámku byly byty deputátníků a v severním křídle pivovar. Už tehdy ovšem začalo postupné chátrání historické stavby. Stav byl tak vážný, že v 60. letech minulého století rozhodl tehdejší okresní Národní výbor v Jičíně o odstřelu stavby. Proti se ovšem postavili památkáři a také zdejší lidé. Hlavně zdejší předseda Národního výboru, jak mu tady dodnes říkají pan učitel Vladimír Holman. Byl to on, kdo se s několika málo důchodci a nadšenci, zejména trampy, kteří sem dojížděli, pustil do záchrany cenné památky. A ještě jedno jméno dodejme - ing. arch. Karel Pokorný. Ten zdrarma vypracoval projekt rekonstrukce, bez něhož nebylo možné dostat stavební povolení.

"Ono se říká: pracovali tady studenti, učni, důchodci a tak dále a mnozí mají představu, že to byly desítky lidí. Ale tady pracovali třeba tři či čtyři důchodci jako stálí a ti další přicházeli o prázdninách nebo nárazově, když bylo potřeba. Jeden rok nebyly cihly. Takže trampové, kteří se tady sjížděli hlavně z okolí České Lípy, tak měli v jedné pozvánce na brigádu napsáno: muži vstupné dvě cihly a ženy jednu."

Do roku 1975 se povedlo zrekonstruovat renesanční zámek a pak došlo i na dostavbu zborcené gotické části. Pomáhali také umělci, kteří tu benefičně recitovali, koncertovali, hráli divadlo a vystavovali. Na zámku v 80. letech začínala známá rocková skupina Chinaski, tehdy ještě pod názvem Staré Hrady. Jejich první koncert na zámku byl rozehnán tehdejší Veřejnou bezpečností. Dostavěno bylo na konci 80. let, uvedla Eva Bílková, která z kraje pochází a sama tu sama v 70. letech uklízela po zednících.

Vydejme se tedy na prohlídku. Před vstupem do předzámčí na vnější fasádě zaujmou krásná sgrafita. Nejsou to obvyklá psaníčka, ale také velké figurální výjevy a rostlinné ornamenty.

"Odborníci tvrdí, že opravdu jsou z toho 16. století a dost se pozastavovali nad tím, že jsou v takové ploše zachovány."

Další branou pak vstupujeme do vlastního zámku. Zatímco tři křídla zámku kolem nádvoří s kašnou mají fasádu renesanční, čtvrté zaujme kamennou zdí s gotickými prvky. Je to nejstarší pietně obnovená část sídla.

"Tady jsou zachovány zbytky zdiva z druhé poloviny 14. století, v rozích zbytky křížové klenby. Tady nade mnou je patka, o kterou bylo jedno žebro opřeno. Je krásně zdobená."

Převážná část zámku slouží pracovišti Literárního archivu Památníku národního písemnictví, jehož je doktorka Eva Bílková vedoucí. A co tam všechno mají?

"Především doklady, dokumenty, rukopisy, fotografie, drobné tisky, výstřižky. Prostě materiály, které dokumentují život a dílo osobností literatury, takže tady máme na Starých Hradech 30 tisíc archivních kartonů."

Na zámku jsou pracovny tří osobností naší literatury Elišky Krásnohorské, Jaroslava Vrchlického a Aloise Jiráska. Je tu i pamětní síň Jaroslava Foglara, ve které jsou originály kreseb Rychlých šípů, archiv písemností, deníky a kroniky.

Co se zámkem bude dál, se zatím neví. Radnice ho prodala. Nový majitel Rudolf Suk tu chce zřídit výstavu své sbírky historických předmětů z doby císaře Františka Josefa I. a expozici věnovanou africkým expedicím zakladatele královédvorského safari Josefa Vágnera. Část obyvatel tvrdí, že obec prodala památku v rozporu se zákonem. Podle nich nemůže obec smlouvu uzavřít s Rudolfem Sukem, který v nabídce neuvedl konkrétní cenu, ale se státem, který za areál nabídl jednu korunu s tím, že opraví, vybaví sbírkami a zajistí jeho propagaci. O zámecký areál usiluje také potomek původních majitelů Šliků.