Soud s bývalou prokurátorkou začal
U Městského soudu v Praze začalo v úterý hlavní líčení s bývalou prokurátorkou Ludmilou Brožovou-Polednovou, která je stíhána za účast na zinscenovaném procesu s Miladou Horákovou, jedinou ženou popravenou za politických procesů v 50. letech. Polednová se k soudu nedostavila, ale požádala senát, aby se soudní jednání konalo v její nepřítomnosti. Jaká byla tato žena v době politických procesů padesátých let?
"V tisících rezolucí, které dostávám, s hnusem se odvrací náš lid od těchto zrádců. A naše dobré ženy a mámy se ptají, kam jste daly srdce, vy, obžalovaná Horáková, Kleinerová, Zeminová, když jste zrazovaly naši vlast a boj miliónů a miliónů žen za mír."
Šestaosmdesátiletá Polednová nedávno Lidovým novinám řekla, že se necítí být vinna. Jen ji mrzí, že k tomu došlo až teď, a ne před sedmnácti nebo osmnácti lety, kdy "ještě měla něco v hlavě". Ludmila Brožová-Polednová je jedním ze dvou posledních žijících aktérů procesu, který podle policie nebyl řádně veden ani podle tehdejšího práva. Při procesu s Miladou Horákovou se jevila jako osoba veskrze zlá. Jak řekl v České televizi místopředseda Konfederace politických vězňů František Šedivý, projevilo se to i během popravy odsouzené, kdy se údajně měla smát:
"Došel nám nedávno bohužel anonymní dopis, ve kterém jeden z bývalých dozorců se přiznává k tomu, že byl u této popravy, a že ona se tam chovala hrozně, a že dokonce zabránila katovi, aby ukončil její život předčasně, to utrpení nad šibenicí. Je to hrozné, ale já myslím, že to nebylo vymyšleno od něj, neboť podobnou zprávu jsme měli od jednoho dozorce na Mírově, který vyprávěl o tom, že byl také přítomen, a také řekl, jakým způsobem se k této popravě dostali."
A jaký trest by podle Františka Šedivého měl být nyní nad bývalou prokurátorkou Ludmilou Brožovou-Polednovou vynesen?
"Ten trest by měl být nejvyšší, protože myslím, že motiv jejího jednání byla osobní, vnitřní zloba. A zloba nepatří někomu, kdo stojí jako soudce a kdo se zabývá osudy jiných lidí. Myslím, že do vězení nepůjde, ale jde o to, aby se celý případ prošetřil, aby se dostalo veřejnosti na vědomí, jaké vlivy tehdy působily, co bylo tehdy principem celého komunistického systému, na čem ten komunistický systém byl postaven, že byl postaven na násilí, na pěstování nenávisti, které ona sama také propadla, a jejíž plodem byl i ten její vztah k samotné doktorce Miladě Horákové."
Připomenu, že právnička a politička Milada Horáková pracovala v protinacistickém odboji. Po válce byla zvolena do parlamentu za národní socialisty. Po únorovém komunistickém převratu v roce 1948 odešla z politického života. Již v následujícím roce byla zatčena a ve vykonstruovaném procesu odsouzena k trestu smrti a 27. června 1950 popravena.
