Česko má být podle Topolánka inovačním centrem Evropy
V Brně začal Mezinárodní strojírenský veletrh. Nejde ale jen o přehlídku sofistikovaného průmyslového zboží. Veletrh nabízí řadu doprovodných akcí, scházejí se tam špičky tuzemského průmyslu s politiky a v neposlední řadě je to i příležitost k debatám o dalším směřování českého průmyslu. Pokračuje Zdeněk Vališ.
Jedna z největší akcí svého druhu v Evropě letos přilákala více než dva tisíce vystavovatelů z 33 zemí. Všechny pavilony brněnského výstaviště byly vyprodány již v předstihu a řada významných firem převezla do Brna své novinky z Německa, kde se v září uskutečnil nejvýznamnější světový oborový veletrh EMO Hannover. Zájem o brněnský veletrh nepřekvapuje. Strojírenství zůstává jedním z nosných odvětví českého průmyslu, potažmo české ekonomiky. Průmysl vytváří třetinu hrubého domácího produktu, zatímco v Evropské unii je to přibližně pětina. Právě tento fakt připomněli podnikatelé i politici hned při zahájení letošního už 49. ročníku strojírenského veletrhu. Zároveň ale také upozornili na některá úskalí. Premiér Mirek Topolánek zdůraznil, že země nesmí být lacinou montovnou zahraničních výrobků.
"Tato země má na to, aby se stala inovační centrálou Evropy, producentem objevů, patentů, nových technologií."
Česko tedy musí podle Topolánka hledat jiné způsoby, jak si investory udržet a přilákat další. Premiér ale soudí, že to nelze dělat cestou investičních pobídek. Jejich doba je prý už pryč. S tímto názorem plně souhlasí prezident Hospodářské komory České republiky Jaromír Drábek. Jak řekl Radiu Praha, existující systém investičních pobídek kritizuje už delší dobu.
"Před čtrnácti dny jsme přišli s iniciativou, kterou jsme směřovali k ministrovi Římanovi a samozřejmě jsem o tom jednal s premiérem Topolánkem, aby byl výrazným způsobem přehodnocen systém investičních pobídek. Myslíme si, že investiční pobídky tak, jak jsou dnes formulovány, odrážely situaci druhé poloviny devadesátých let v České republice. Bylo potřeba dát impuls k zavádění nových technologií a také bylo potřeba podpořit vznik nových pracovních míst. V současné době je česká ekonomika už v situaci, kdy máme výrazný nedostatek kvalifikované pracovní síly a technologická úroveň průmyslu je dobrá. Myslíme si tedy, že je potřeba zrušit investiční pobídky v té dotační podobě, v podobě přísunu financí ze státního rozpočtu, a je potřeba zaměřit se na všeobecné podnikatelské podmínky, ať už daňové, administrativní a další, které souvisí s podnikatelským prostředím, jako jsou například právní jistoty či odborné vzdělávání."
"Ano, těch aktivit, které tam byly diskutovány je řada, ať už jde o zpružnění pracovního trhu a legislativy, postihování černé práce, tak o oblast odborného vzdělávání a propojení vysokého školství s průmyslem. Jde také o téma zelených karet, o možnost uplatnění zahraničních pracovníků. Sepětí průmyslu s výzkumem a vývojem na vysokých školách a výzkumných pracovištích je velmi důležité. Pokud má Česká republika udržet současný růst, je pro to potřeba vytvořit předpoklady. A tady nelze než souhlasit s tím, co říkal v Brně premiér Topolánek. Musíme podporu průmyslu přesunout z obecné podpory právě do podpory výrob s vysokou přidanou hodnotou."
V Brně v pondělí zaznělo, že v oblasti průmyslu se problém nedostatku kvalifikované pracovní síly týká skoro devadesáti procent firem. Podle ministra zahraničí Karla Schwarzenberga by mělo Česko dát větší prostor stipendiím pro zahraniční studenty ze zemí mimo Evropskou unii. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas uvažuje, že podobný systém zahrne do projektu takzvaných zelených karet, který by měl do Česka od příštího roku přivést pracovní sílu z ciziny. Stipendia, jakási obdoba systému, který fungoval za minulého režimu, by prý mohla firmám přinést právě nedostatkové kvalifikované pracovníky a zároveň by zvýraznila tuzemský průmysl v cizině.
