Kalendárium
21. srpen 1968, výročí úmrtí spisovatele a novináře Jana Nerudy, výtvarníka Vladimíra Komárka nebo architekta Adolfa Loose - to jsou některá témata dnešního kalendária. Řeč ale bude i o herečce Jiřině Šejbalové, herci Miloši Kopeckém nebo o filozofovi Milanu Machovcovi. Kalendárium připravila Martina Lustigová.
Od zahájení okupace do začátku října 1968 zabili cizí vojáci podle údajů Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu 72 lidí, těžce zranili 276 a lehce 422 osob.
Před 116 lety zemřel novinář a spisovatel Jan Neruda. Je považován za zakladatele českého fejetonu. Nejrozsáhlejší část jeho tvorby je spjata s novinářskou činností, napsal více než 2000 fejetonů z kulturní, sociální i politické oblasti. Z jeho tvorby je asi nejznámější cyklus Povídky malostranské, který se ve svém žánru řadí k tomu nejlepšímu z české literatury 19. století.
Jan Neruda byl také básník, debutoval sbírkou Hřbitovní kvítí. Také jeho další básnická tvorba je většinou plná skepse a pesimismu. Neruda byl jedním z hlavních iniciátorů vydání almanachu Máj, jímž poprvé vystoupila na veřejnost mladá básnická generace, označovaná později jako májovci.
"Ta příroda, to je geniální věc, a proto já ji nerad deformuji. Protože jsou od roku 1916 tendence o tzv. moderní umění, kdy nám stačí třeba udělat čtyři fleky na dekl a říkáme tomu, jak chceme, jednou Říjnová revoluce, pak zas tomu říkáme Květen lásky, jakkoliv chceme. Tak proto já jsem takzvaně figurativní, abych mohl vyjádřit všechny svoje pocity a to, co vidím."
Vladimír Komárek vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, dokončil ji v roce 1954 v ateliéru Karla Štipla. Poprvé samostatně vystavoval v roce 1958 v České Lípě, roku 1981 získal cenu za nejkrásnější knihu roku.
U výtvarného umění ještě zůstaneme. Před 123 lety se narodil český průkopník kubismu Bohumil Kubišta. Jeho obrazy patří k nejvíce ceněným z českých autorů počátku minulého století. Nejdražší z nich - Kraj lesa - byl před sedmi lety prodán za téměř pět milionů korun. Bohumil Kubišta prošel od expresionismu až ke zvláštní modifikaci kubismu nazývané kuboexpresionismus.
Umělecké vzdělání získal soukromým studiem a nejvíce podnětů si přivezl ze svých studijních cest do Florencie a Paříže. Spolu s Emilem Fillou, Otakarem Kubínem a dalšími byl členem skupiny Osma, která se hlásila hlavně k expresionismu a fauvismu. Bohumil Kubišta, který byl také grafikem a výtvarným kritikem. Zemřel 27. listopadu 1918, krátce po skončení první světové války, které se aktivně zúčastnil jako dělostřelec. Osudnou se mu v jeho čtyřiatřiceti letech stala epidemie španělské chřipky.
23. srpna 1933 zemřel rakouský architekt Adolf Loos. Nejcitovanějším výrokem tohoto brněnského rodáka je asi věta: ´Ornament je zločin´. V roce 1911 totiž způsobil velký rozruch, když ve Vídni postavil obchodní dům bez jediné dekorace v blízkosti historizujících domů. Se stavbou tehdy vyjádřil nespokojenost dokonce i císař František Josef I. V Česku je jméno Adolfa Loose nejčastěji spojováno s pražskou Müllerovou vilou.
Před 82 lety se narodil český filozof Milan Machovec. Na pražské filozofické fakultě, kam se mohl vrátit po dvacetileté pauze až v roce 1990, byl jedním z nejoblíbenějších učitelů.
Po absolvování filozofie a klasické filologie na Univerzitě Karlově se začátkem 50. let na svou alma mater vrátil jako pedagog. V roce 1968 byl jmenován profesorem. Dva roky nato byl ale propuštěn, protože neodvolal protest proti okupaci z roku 1968. Pedagogické činnosti se ovšem dál věnoval v rámci bytových seminářů. Milan Machovec zemřel před čtyřmi lety.
Před šestadvaceti lety zemřela herečka Jiřina Šejbalová. Pro tajuplnou krásu a podmanivý zpěv jí někteří říkali "česká Marlene" (podle Marlene Dietrichové). Jiřina Šejbalová vytvořila za půlstoletí své kariéry desítky nejrůznějších rolí. Málokdo dnes ví, že začínala jako sopranistka v brněnské opeře. Mnohý filmový či televizní divák si ji spojuje například s rolí hostinské Boženy v Hostinci U kamenného stolu nebo s paní Trčkovou ze Světáků.
Velkou popularitu mu přinesly role v televizních a filmových komediích - například ve snímcích Adéla ještě nevečeřela, Byl jednou jeden král, Svatby pana Voka nebo Limonádový Joe. Známý je také jeho doktor Štrosmajer z Dietlova seriálu Nemocnice na kraji města. Miloš Kopecký zemřel v roce 1996.
