Obce revoltují proti privilegiím velkých měst

Malé obce se cítí diskriminovány současným systémem rozdělování daní. Chystaná daňová reforma by prý situaci mohla ještě zhoršit. Příští pondělí, den před zahájením vládní reformy veřejných financí, chtějí proto někteří starostové vyrazit za poslanci. Pokud neuspějí, chtějí celou záležitost hnát až do Štrasburku. Pokračuje Zdeněk Vališ.

Benešov, foto: Google Maps

Petici proti daňové diskriminaci už podepsalo téměř tisíc starostů z celého Česka. Vadí jim, že na menší města a obce je při rozdělování prostředků ze státního rozpočtu brán jiný metr. Získávají skoro sedmkrát méně do obecní pokladny než velká města. Nelze prý odůvodnit, že 20 procent občanů žijících v Praze, Brně, Ostravě a Plzni dostává polovinu peněz určených všem městům a obcím celé země. Podle výpočtu obcí dostane například Praha na hlavu 30 tisíc korun, zatímco obec Boží Dar pouhých šest tisíc. Starosta této krušnohorské obce a nezávislý senátor Jan Horník proto říká, že systém je nutné změnit.

"Tam, kde daně vznikají, tam by měly zůstat, protože tam jsou firmy, které vyrábí, které znečišťují životní prostředí. Místní občané a samosprávy vědí nejlépe, jak s daněmi naložit."

Boží Dar

Důvodů pro tvrzení, že současný systém je nespravedlivý, je ale víc. Hovoří předseda Svazu měst a obcí Oldřich Vlasák.

"Některé malé obce hospodaří na velmi velkém katastru a služby, které musí na tom území poskytovat, stojí samozřejmě více peněz. Chceme, aby se zohlednilo toto kritérium. Navrhujeme také, aby byla zohledněna třeba nadmořská výška. V zimním období ty obce musí dělat daleko větší zimní údržbu a opět to stojí peníze. Nemělo by docházet k tomu, aby některé obce, přestože se liší třeba o sto obyvatel, měly výrazně vyšší příjmy."

A ještě jiný pohled nabízí starosta Bohumína Petr Vícha. Systém je podle něj nejen proporcionálně nespravedlivý, navíc se ještě obcím snižují daňové výnosy.

"Zatímco v minulých letech rostly daňové výnosy až o deset procent, tak v loňském roce došlo k zmrazení a dostali jsme stejné daně jako v roce předloňském. Inflace se ale zvýšila a tím vzrostly i náklady, takže obce dostaly relativně méně peněz. To se ale týká všech obcí."

Plzeň, foto: CzechTourism

Největší města se s takovým výpadkem vypořádají snáze než menší obce, kde každou chybějící korunu pocítí zajišťování základních potřeb. Dochází navíc k jistému paradoxu. Problém diskriminace netrápí jen venkov. Stejně tak, někdy možná i víc, bývají postiženy obce v těsném sousedství největších měst. Třeba taková Chýně leží jen asi čtyři kilometry od hranic Prahy. Na první pohled člověk ani nepozná, jestli je ještě v Praze nebo už v samostatné obci. Naprostá většina lidí z Chýně pracuje v Praze. Přesto do obecní pokladny směřuje skoro pětkrát méně na každého občana, než kdyby byli hlášeni v Praze. Obec se navíc rozrůstá mohutnou bytovou výstavbou. A na zajištění infrastruktury chybí peníze. Někde si už starostové ani nedělají iluze, že se podaří přesvědčit zákonodárce, aby připravovaná daňová reforma alespoň podstatně zmírnila existující diskriminaci, a uvažují o podání stížnosti evropskému soudu ve Štrasburku. Za iniciátory stížnosti hovoří starosta Suché Loze Petra Gazdíka u Uherského Hradiště.

"Česká republiky se zavázala v Evropské chartě místních samospráv, že obce budou míst dostatečné a přiměřené množství finančních prostředků na to, aby mohly zajišťovat samosprávu občanů. Ale není tomu tak."

Ministerstvo financí nepovažuje stížnosti obcí za oprávněné. Podle ministra Miroslava Kalouska bude celkový dopad daňové reformy na obce pozitivní.