Česko už na vyšší růst asi nemá
Česká ekonomika zažívá nejdelší a nejúspěšnější období od roku 1989. Potvrdily to nejnovější údaje zveřejněné Českým statistickým úřadem. Nové revidované údaje ukazují, že loni rostla ekonomika o téměř šest a půl procenta, tedy rychleji než se předpokládalo. Také za letošní první čtvrtletí byl růst vyšší než šest procent. Ekonomové ale upozorňují, že svůj výkonnostní zenit má už česká ekonomika asi za sebou. Blíže k tom u Zdeněk Vališ.
"Hrubý domácí produkt je velice umělá veličina, která je důležitá pro plánování a porovnávání, ale na reálný život má jen zprostředkovaný vliv. I kdyby statistici přišli s tím, že jsme třeba vloni byli o polovinu bohatší, než jsme si mysleli, nijak to neovlivní částku, kterou jsme si během loňského roku vydělali."
Odborníci spíše s napětím čekali na čísla o růstu hrubého domácího produktu v letošním prvním čtvrtletí. Statistický úřad v pátek nepotvrdil ani některá optimistická očekávání, ani poněkud pesimističtější prognózy. Výkon hospodářství vzrostl meziročně o 6,1 procenta. Více než šestiprocentní tempo tedy zůstává zachováno. Přesto většina odborníků míní, že vrchol, dosažený v období 2005 - 2006, má už české hospodářství za sebou a ekonomiku čeká spíše pozvolný sestup. Česko zkrátka v současné době na rychlejší růst nemá. Za jednu z hlavních bariér růstu označují odborníci trh práce. Překotně rostoucí výroba z něj odsála skoro všechny kvalifikované pracovníky."Najít nové, schopné zaměstnance je složité. Zaměstnavatelé se musí obracet na Slováky, Poláky, Ukrajince. Těch ovšem není vždy dostatek, protože často neovládají češtinu na dostatečné úrovni. Tím pádem se domníváme, že ekonomika má ty nejlepší kvartály už za sebou."
Říká Vladimír Pikora ze společnosti Next Finance. Další možnou bariéru růstu představuje fakt, že výkon hospodářství nyní táhne převážně spotřeba domácností a ne export a investice, jak tomu bylo v uplynulých měsících. Lidé více nakupují a utrácejí. Markéta Šichtařová, rovněž ze společnosti Next Finance v tom vidí jisté riziko."Nemyslím si, že by bylo úplně na místě používat takové normativní pojmy, jako že je dobře nebo špatně, když je ekonomický růst tažen spotřebou. Určitě v okamžiku, kdy je růst tažen investicemi nebo zahraničním obchodem, může říci, že má dlouhodobější, trvanlivější charakter. Rozšiřují se vlastně produkční možnosti ekonomiky a tím pádem si zaděláváme na to, že ekonomika poroste i v budoucnu. Naproti tomu, pokud je ekonomický růst tažen hlavně spotřebou, je daleko zranitelnější a je tady poměrně velké riziko, že v okamžiku nějakého mezinárodního otřesu, krize důvěry spotřebitelů, se růst zastaví."
Problém je ale také v tom, že růst tažený spotřebou signalizuje hrozbu budoucích poptávkových tlaků do inflace. A tu ostřížím zrakem hlídá Česká národní banka zvyšováním úrokových sazeb. Právě vyšší úrokové sazby také budou napříště tempo růstu tlumit. Stojí ovšem za připomenutí, že Česko dlouhodobě zaznamenává dvakrát rychlejší růst než země eurozóny.