Vláda chce přísněji trestat korupci

Vláda chce přísněji trestat korupci, pokud se jí dopustí veřejní činitelé. Kromě zvýšení horní hranice trestu odnětí svobody je chce trestat také zákazem činnosti a zabavením majetku. A jaké jsou další souvislosti nového návrhu?

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil minulý týden představil návrh nového trestního zákona, který prostřednictvím internetové stránky svého úřadu zároveň předložil k veřejné diskusi. Jak jsme vás již informovali, důležitými novinkami této normy by mělo být snížení trestní odpovědnosti z patnácti na čtrnáct let, zavedení domácího vězení pro méně závažné delikty a naopak zpřísnění trestů za nejhorší zločiny. Návrh nyní čeká dlouhá cesta meziresortního připomínkového řízení, posouzení Legislativní radou vlády a poté projednání v kabinetu, což se plánuje do konce léta. Kdy přesně se začne zákonem zabývat Sněmovna, o tom je dnes předčasné uvažovat. Topolánkova vláda se ale rozhodla, že s některými změnami nebude otálet a v pondělí přijala mimo jiné návrh na novelizaci stávajícího trestního zákoníku v části týkající se korupce, a souběžně i novelu zákona o správě daní a poplatků.

Pokud se přijímání úplatků dopustí veřejný činitel, místo osmi mu má hrozit až 12 let vězení, ale také zákaz činnosti úředníka nebo funkcionáře a v neposlední řadě možnost zabavení majetku. Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila současná úprava sice vyhovuje mezinárodním závazkům, ale nejeví se mu jako dostatečně přísná, vzhledem k tomu, že korupce je závažným celospolečenským fenoménem "zvláště pokud je účastníkem takovéhoto jednání veřejný činitel. Návrh obecně zpřísňuje podmínky a stanovuje například, že pokud je korupční jednání spojeno s činností určité osoby, například v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek nebo veřejnou soutěží, pak je osobě, která spáchá takovouto trestnou činnost, možno uložit trest zákazu činnosti a to až na dobu deseti let."

Michal Štička

Kromě vyšších trestů za přijímání úplatků by mělo být přísněji trestáno také podplácení. Z jednoho roku se má sazba zvýšit na dva, v závažnějších případech až na pět let vězení. Trestné má být ale i to, pokud někdo o korupci ví, ale neoznámí ji. Finanční ústavy budou muset podle zákona hlásit podezření z úplatkářství orgánům činným v trestním řízení. A vláda chce přísněji postihovat i praní špinavých peněz.

Přesto, že jde o jasný signál adresovaný pachatelům korupce, Michal Štička z organizace Transparency International je skeptický. Podle jeho názoru je to sice dobré opatření, ale samotná výše trestní sazby pachatele zásadně neodstraší: "Odstrašující efekt by mělo odhalování trestné činnosti korupčního charakteru v nějakém masovějším měřítku a to se bohužel z různých důvodů nedaří. Je to především vinou stavu vyšetřování trestných činů, čili stavu policejních složek."

Že jde o těžce řešitelný problém, připustila už minulý týden i ministryně obrany Vlasta Parkanová. Ta otevřeně přiznala, že například právě v jejím resortu systém umožňuje vytváření určité živné půdy pro korupci a zúžení tohoto prostoru si žádá zvláštní pozornost: "Je příliš mnoho zakázek zadáváno tím málo transparentním způsobem - mimo otevřené řízení, mimo působnost zákona o veřejných zakázkách. Tam je ale ta věc, že se jedná právě o oblast resortu obrany a zákon o veřejných zakázkách tam jednoznačně říká, že zakázky, které se týkají nákupu zbraní, zakázky, které se týkají kontraktu, který obsahuje utajované skutečnosti, lze zadat mimo působnost toho zákona. Tam je ale samozřejmě to, že zákon to umožňuje, nikoli že to nařizuje. Čili to se může a nikoli musí. A teď jde o to si říct, kde je použití té výjimky na místě a kde je to možnost zneužití té výjimky."

Vlasta Parkanová

Michal Štička z Transparency International proto navrhuje zasahovat právě dovnitř tohoto systému: "Uzákonění různých třeba procesních institutů po slovenském vzoru - civilní agent, dále by měla následovat určitě reforma vyšetřování trestných činů korupčního charakteru. V rámci prevence pak určitě je nutné vymezit roli politiků a omezit jejich vliv v rámci třeba zadávání veřejných zakázek, dotačních řízení, legislativních procesů a podobně."

Podle ministryně obrany Vlasty Parkanové by ale vítězné tažení proti korupci jen v jejím resortu tak nebo tak vyžadovalo rok, možná rok a půl úsilí: "Pokud vůbec bude vládě dopřáno, aby působila dál, tak si myslím, že horizont roku, roku a půl, je korektní čas na to, aby se s takovým kolosem dalo pohnout směrem, kterým by člověk chtěl. Kratší čas je opravdu neseriozní očekávat, že v tom se něco dá dokázat."

Rychlé vymýcení korupce je podle této úvahy tedy jen iluzí. Nicméně vláda v pondělí udělala gesto, které jí jen těžko bude někdo vyčítat a je zde tedy i velká naděje, že nebude težké najít pro tento návrh většinovou podporu i v Poslanecké Sněmovně.