Kalendárium
Atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, úmrtí prvního československého premiéra Karla Kramáře nebo svatořečení Jana Sarkandra a Zdislavy z Lemberka - to jsou jen některá výročí, o kterých je řeč v dnešním Kalendáriu. Připravila ho Martina Lustigová.
27. května 1942 Heydrich pospíchal, měl odjet do Berlína informovat Hitlera o tom, jaká je v Protektorátu aktuální situace. Do Prahy ovšem vyjížděl s hodinovým zpožděním. To už jeho příjezd netrpělivě očekávala trojice parašutistů - ke Gabčíkovi s Kubišem se přidal Josef Valčík z výsadku Silver A. V půl jedenácté konečně mohl Valčík zrcátkem signalizovat, že se Heydrichův mercedes objevil na dohled. Do zastávky v zatáčce v té chvíli vjížděla tramvaj a Heydrichův řidič musel ještě více zpomalit. Pomalu jedoucímu vozu nejprve vstoupil do cesty Gabčík, který se pokusil vystřelit ze samopalu. V hlavni se ale vzpříčil náboj a nevyšla ani rána. V záloze byl ale ještě Kubiš, který na Heydrichův vůz hodil bombu. Netrefil se sice do vozu a bomba vybuchla před pravým zadním kolem, úlomky ale Heydricha vážně zranily.
Atentát na Heydricha, který patřil k největším činům v historii odboje, posílil pozici československé exilové vlády. I díky němu západní mocnosti konečně odstoupily od mnichovské dohody. Zároveň ale vyústil v tvrdé potlačení odboje, za což byla akce, připravená londýnskou vládou, po válce někdy zpochybňována.
Před 70 lety zemřel český politik, první předseda československé vlády Karel Kramář. Podle historika Milana Hlavačky byl Karel Kramář mužem mnoha epoch a mnoha tváří: "Ta první je zřejmě premiant, nadaný student, kterému otec umožnil studia v zahraničí. Druhý obraz je spojen s poslaneckým mandátem a s vůdcovstvím v mladočeské straně. Třetí obraz je zase spojen s první světovou válkou a s odsouzením k trestu smrti. Poslední obraz je podle mě spojen s prvním ministerským předsedou Československé republiky a s vůdcem pravicové národní demokracie."
V prvním červnovém týdnu se veřejnosti otevřou dveře Kramářovy pražské vily - dnešního sídla premiérů. Návštěvníci vily si budou moci prohlédnout osobní předměty i archivní dokumenty z pozůstalosti manželů Kramářových, mimo jiné i unikátní diamantový náhrdelník Naděždy Nikolajevny.
O Karlu Kramářovi Radio Praha nedávno vysílalo speciální pořad - najdete ho na našich internetových stránkách v rubrice Speciál.
Na 200.000 věřících se navzdory chladnému a deštivému počasí sešlo 21. května 1995 na rozbahněné travnaté ploše letiště v Olomouci, kde papež Jan Pavel II. prohlásil za svaté kontroverzního protireformačního kněze Jana Sarkandra a patronku rodiny a symbol manželské věrnosti, šlechtičnu Zdislavu z Lemberka.
Během tříhodinové kanonizační mše papež Jan Pavel II. mimo jiné poprosil jménem všech katolíků za odpuštění křivd spáchaných na nekatolících v pohnutých dějinách českého národa. Jako "papež římské církve" zároveň ujistil, že katolická církev "odpouští všechno zlé, co vytrpěly zase její děti".
Ve věku 67 let zemřel 21. května 2005 sklářský výtvarník Bohumil Eliáš, jedna z nejvýznamnějších osobností současného českého ateliérového skla. Eliáš měl na 50 samostatných výstav na všech světadílech, nejčastěji vystavoval v Japonsku a v USA. Byl například autorem originální fontány pro českou expozici na výstavě Expo 67 v Montrealu a svými skleněnými plastikami je zastoupen mimo jiné v Londýně, americkém Detroitu nebo Paříži. Vedle skla se zabýval i malbou a grafikou a v roce 1997 se podílel na založení výtvarné skupiny s názvem Rubikon.
Makalu, pátý nejvyšší vrchol světa sahající do nadmořské výšky 8463 metrů, byl pro svou mohutnost mnohými horolezeckými výpravami zaměňován s jihozápadní stranou Everestu. Z toho také vyplývá jeho jméno, v tibetském sanskrtu Maha - kala, znamenající Velký černý. A právě Makalu před 31 lety, 24. června 1976, dobyl Čech Karel Schubert. Čtyřiatřicetiletý Schubert, člen slovenské výpravy vedené Ivanem Gálfym, stanul na vrcholu Makalu společně se Slovákem Milanem Kriššákem. Byl vůbec prvním Čechem na vrcholu osmitisícovky. Při sestupu však tragicky zahynul.
Světový rekord v hodu oštěpem, který má hodnotu 98,48 metru, vytvořil na mítinku Olympijský den v německé Jeně 25. května 1996 český oštěpař Jan Železný. Olympijský vítěz z Barcelony a dvojnásobný mistr světa ten den překonal svůj vlastní nejlepší světový výkon ze srpna 1993 ze Sheffieldu o 282 centimetrů. Do čela tabulek světových rekordů se zapsal už pošesté - poprvé se mu to podařilo 31. května 1987 na závodech v Nitře.
