Na Terezín nesmíme zapomenout

Na dva tisíce lidí v čele s prezidentem Václavem Klausem si v neděli na Národním hřbitově v Terezíně připomnělo všechny oběti, které prošly terezínským ghettem a zdejší věznicí gestapa. Terezínská tryzna se letos konala již po šedesáté.

Václav Klaus na Národním hřbitově v Terezíně, foto: ČTK

Předsedkyně Českého svazu bojovníků za svobodu Anděla Dvořáková zdůraznila, že připomínání vězňů, kteří Terezínem prošli, je velmi důležité. Podle ní totiž v České republice stále existují lidé, někteří dokonce zastávají vysokém funkce, kteří zpochybňují význam druhého odboje. Podobnou myšlenku podtrhl v hlavním projevu i prezident Klaus:

"Je naší povinností rezolutně odmítat všechny pokusy události druhé světové války odsouvat do pozadí. Jako by se ona tehdejší tragédie týkala jen jen někoho."

Václav Klaus prohlásil, že se rozum zdráhá uvěřit tomu, jak se lidé mohou chovat k lidem. Podle něho je slupka civilizace a kultury, která dává pocit práva a bezpečí, velmi tenká. Tuto slupku je podle Klause nutné bránit a nepřipustit žádné přepisování historie:

"Lidé před osmdesáti lety si také mysleli, že jsou vysoce kulturní, vysoce civilizovaní. Já myslím, že to zlo, které dřímá v člověku nebo v některém z 'člověků', bych si tak troufl říci, to tady je pořád."

Život v terezínské ghettu byl strastiplný, vzpomíná jeden z jeho vězňů Zdeněk Čermák:

Národní hřbitov v Terezíně, foto: ČTK

"Taková ta nejistota. To tady všude bylo obšancované a ani jste nevěděl, kdy si kdo vzpomene a kde s vámi něco udělá."

Na hrůzy holokaustu se podle prezidenta Klause nesmí zapomínat. Právě v Terezíně si to podle něj člověk velmi intenzívně uvědomí:

"Posvátná půda je tu, půda mimořádná, a že máme myslet na tu minulost, že si nemáme myslet, že už jednou pro vždy skončila, to cítíme vždycky. Ale když člověk stojí tady, na tomto místě, tak si to uvědomuje určitě silněji než kdekoliv jinde."

Podle vrchního zemského a pražského rabína Karola Sidona je velmi důležité předávat svědectví o holokaustu především mladým lidem:

"Je třeba hledat způsob, jak to vlastně těm mladším generacím předat, aby to pochopili. Že to prostě není pouhá formalita, ale že to má nějaký smysl."

Nacisté zavlekli v letech 1941 až 1945 do terezínského ghetta na 155 tisíc Židů z celé Evropy. Na 117 tisíc z nich se nedožilo osvobození. Věznicí gestapa v Malé pevnosti pak prošlo na 32 tisíc mužů a žen. V Terezíně zahynulo 2600 z nich, další tisíce pak v jiných nacistických táborech. Od roku 1947 jejich památku připomíná Památník národního utrpení, později přejmenovaný na Památník Terezín.