Lichtenštejnský palác

Budeme pokračovat v návštěvách zajímavých míst v Praze, kam se běžný turista hned tak nedostane. A takovým místem je Lichtenštejnský palác na Malostranském náměstí v Praze. Kromě Karla z Lichtenštejna, po němž se palác jmenuje, tu bydlel například Karel Redl, známý ze špionážní aféry, při níž byla prozrazena jména rakouských agentů. V paláci jsou i zajímavé sochařské práce. Málokdo například tuší, co znamená 27 hlav na sloupcích před palácem.

Když jdete Nerudovou ulicí na Malostranské náměstí, zaujme vás hudba, která se ozývá z oken. Za zdmi Lichtenštejnského paláce vyrůstají budoucí koncertní mistři. Sídlí zde totiž Akademie múzických umění. Ale chybělo málo a osud paláce byl jiný.

Lichtenštejnský palác

"Představte si, že 15. listopadu 1989, tedy dva dny před zlomem režimu, vláda odsouhlasila 250 miliónů na úpravu tohoto paláce. Předpokládalo se, že tam bude muzeum Julia Fučíka, "

říká Milada Racková a jak dodává, Lichtenštejsnký paláce tvoří celou horní část Malostranského náměstí. Při jeho úpravách našli archeologové vzácné objevy - například domy z 9. století napůl zahloubené do země. A pak tu objevili něco, co nemá nikde v Evropě obdobu. V průchodu paláce ve čtyřmetrové hloubce byla objevena jáma dva krát dva metry vydláženěná kameny.

"Na kamenech byly dlouhé kosti, zřejmě žebra. Když to našli, tak si myslili, že to jsou žebra lidská. Pak se ukázalo, že to byla žebra z hovězího dobytka. Ale byla složena přes sebe přesně do pravého úhlu. Na tom byla vrstva rulíku zlomocného, to je jedovatá bylina. Na tom byly položeny další kameny, přičemž jejich nejbližší naleziště je asi 100 kilometrů od Prahy. Na nich byla vrstva spáleného obilí se zbytky keramických nádob a celé to bylo zasypáno hlínou. Jedná se zřejmě o nějakou kultovní jámu, ale není nic podobného ani nikde v Evropě."

Karel z Lichtejnštejna a odsouzení

Jaký obřad tu byl prováděn, se už asi nikdy nedozvíme. O době, kdy se tu stavěly první domy, však už historie vypráví. Bylo to v polovině 13. století, kdy Přemysl Otakar II. zakládal Malou Stranu. Tehdy pověřil rozdělením parcel německého obchodníka Pitrolfa, který si na nejvýznamnějším místě postavil vlastní dům. Jeho části, lépe řečeno gotické sklepení se dodnes zachovalo a sídlí v něm divadlo Inspirace. V místě dnešního paláce stálo ještě dalších pět domů. Jejich majitelé přišli při velkém požáru o všechno a začali domy prodávat. Toho využili bohatí lidé, kteří úzké středověké parcely skupovali, sjednocovali je a stavěli paláce. To je jeden z důvodů, proč se Malá Strana z měšťanského města změnila na město paláců. Od Lobkoviců tu tehdy domy koupil Karel z Lichtejnštejna. Dostal přezdívku "krvavý místodržící". Byl to totiž on, kdo rozhodoval o osudu lidí, kteří se ve stavovském povstání postavili proti císaři. A právě tuto událost dnes připomíná před palácem 27 sloupků.

"Každý končí mužskou hlavou a každá je jiná. Je to práce Karla Nepraše a znázorňují hlavy těch 27 českých pánů, které bohužel padaly zásluhou Karla z Lichtenštejna. Kronikáři tvrdí, že před popravou se tady shromáždili příbuzní těch, kdo měli být popraveni, a klečíce a plačíce vyzývali Karla z Lichtenštejna, aby jejich příbuzní byli omilostněni nebo zachráněni, což se bohužel nestalo."

Je možná škoda, že turisté na místě nikde nenajdou informaci, co sloupky s hlavami znamenají. Karel z Lichtenštejna neměl už čas palác přestavět, v majetku rodu však zůstal a svého času tu bydlel například zakladatel slavistiky Josef Dobrovský. V revolučním roce 1848 se sem nastěhoval smutně proslulý vojenský velitel Prahy Windischgrätz a zřídil tu hlavní stan. V paláci bydlel roku 1913 i plukovník Alfred Redl, o kterém psal známý novinář Egon Erwin Kisch. Tehdy, krátce před první světovou válkou, vypukla velká špionážní aféra. Byly prozrazeny adresy rakouských agentů v Rusku a Redl to vyšetřoval.

"Bylo jasné, že ty adresy musel prozradit někdo z nejvyšších kruhů. Jak se později potvrdilo, byly prozrazeny i válečné plány. Stalo se, že na hlavní poštu do Vídně přišel balíček z Ruska a bylo jasné, že tam jsou peníze nebo nějaké písemné dokumenty. Posadili k tomu dva agenty a ti měli hlídat, kdo si pro to přijde. Tehdy pod nějakou záminkou Alfréd Rédl přijel do Vídně na služební cestu a první jeho kroky vedly na poštu a balíček si vyzvedl. Agenti ho znali a říkali si: když si hlavní velitel vyzvedl balíček, tak je jasné, že toho agenta už dopadli a tohle bude jen jakési corpus delicti a odešli v klidu domů. Teprve druhý den napsali zprávu. Když ji jejich nadřízení dostali, tak se zděsili. Sešla se tajně císařská rada a bylo rozhodnuto, že pošlou dva důstojníky do hotelu za Alfredem Redlem a že mu doporučí, aby skoncoval se životem a tak se také stalo."

Vše ale může být jinak. Když byly otevřeny Rakousko-Uherské archivy, přišlo se údajně na to, že zřejmě špiony byli nějací vysoce postavení důstojníci ve vojenském štábu a na Redla to svedli. Ale vraťme se k současnosti paláce, který na vysoké řemeslné úrovni rekonstruoval architekt Pavel Kupka. Šťastná náhoda přivedla do jeho prostor Akademii múzických umění. Pro koncerty se zde využívá sál Bohuslava Martinů a příchod k němu opět rámují sochy nedávno zemřelého Karla Nepřaše.

"Sloupky jsou vytvořeny jako mužské hlavy s hrubšími rysy a do široka otevřenými ústy. Když jdete po schodišti, tak jakoby procházíte okolo chóru, okolo sboru mužských hlasů, vidíte ta doširoka otevřená ústa. A už tímto jste přiváděni do atmosféry hudební sálu Martinů."

Jak dodala Milada Racková, stojí zde varhany z Krnova, které mají asi 2000 píšťal a na koncertech, které škola pořádá často hostuje řada známých osobností z hudebního světa.