Národní knihovna vystavila Kaplického "chobotnici" a další návrhy na novou budovu
Národní knihovna v Praze představuje téměř čtyři stovky návrhů, které se sešly v mezinárodní architektonické soutěži na její novou budovu. Středečního zahájení výstavy v Klementinu se zúčastnil i autor vítězného návrhu, britský architekt českého původu Jan Kaplický.
"Já jsem ten, kterému se to líbí,"
říká například spisovatel Jiří Stránský. Budova přezdívaná chobotnice, která bude stát na okraji Letenské pláně, má ale i své odpůrce. Média tento týden přinesla zprávu, že Česká komora architektů proti Kaplického návrhu vznesla protest u Mezinárodní unie. Nelíbí se jí, že skladiště knih jsou zapuštěna do země, což prý odporuje soutěžnímu zadání. To ale vyvrací místopředseda mezinárodní soutěžní poroty Petr Bílek:
"Ověřoval jsem si ještě jednou v Paříži, že nic takového není pravda. Byl jsem znovu ujištěn, že porota včetně komplexní její práce a výsledků je neměnná, že tady nebyl žádný přečin, co se týká jakýchkoliv paragrafů."
Autor vítězného návrhu Jan Kaplický z Londýna říká, že Pražané proti novým stavbám protestovali už dávno v minulosti:
"Když stavěli Letohrádek královny Anny, určitě všichni křičeli, že je hodně vysoko. Když stavěli katedrálu sv. Víta, tak byla taky hodně vysoká a šišatá. To je hrozný přečin v této zemi. A to jde jedno za druhým. Jedině historie rozhodne, jestli jsme byli úspěšní."
Přesto ho kontroverzní reakce, které jeho zelenavá zaoblená stavba s velikým "okem" vyvolala, trochu zaskočily:
"Mne tady hrozně překvapuje ten zvýšený odpor, který vládne proti všemu, co je zakřivené. V městě baroka je to značně podezřelé."
Ředitelka úseku novodobých fondů Národní knihovny Bohdana Stoklasová ale vysvětluje, čím ji Kaplického návrh upoutal:
"Měla jsem to štěstí, že než jsme zahájili výběrové řízení, měla jsem možnost vidět mnoho různých knihoven v různých koutech světa. Některé z těch knihoven byly krásné, některé dobře fungovaly, některé byly krásné i dobře fungovaly. Ale je jich jenom pár, které mají nějaký vnitřní náboj. A já cítím, že knihovna, kterou jsme vybrali, má ten vnitřní potenciál."
Zlata Houšková z Národní knihovny, která působí i ve Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR, však připouští, že vítězný návrh knihovníky rozdělil:
"Část je nadšená a část je vyděšená. Ale já myslím, že to přejde, protože my dokonce z pramenů víme, že Pražani byli hrubě nespokojeni s Klementinem, když ho jezuiti postavili. Strašně se jim nelíbilo, že je veliké, že sem nepatří. A dneska? Všichni chodí kolem Klementina po špičkách a během času to tak bude i s naší chobotničkou. Já jsem o tom přesvědčená."
Nová budova Národní knihovny by měla být otevřena v roce 2011. Z historické budovy Klementina se do ní přestěhují knižní fondy vydané po roce 1801. V Kaplického chobotnici najde místo zhruba deset milionů svazků, nová knihovna má rezervu na dalších padesát let. Do studoven se najednou vejde přes tisíc dvě stě lidí. Budou tu ale i kavárny, čítárny a galerie, kam bude mít veřejnost zcela volný přístup.
