Kalendárium
U jakých zajímavých výročí se tento týden zastavíme? Připomeneme například spisovatele Karla Poláčka, malíře a spisovatele Josefa Čapka, prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic, slavnostní otevření Strakovy akademie i oscarový úspěch českého filmu Kolja. Témata vybírala Martina Lustigová.
Před 115 lety se narodil spisovatel a novinář Karel Poláček. Od roku 1923 působil v Lidových novinách, kde si jeho fejetony a krátké soudničky získaly mezi čtenáři velkou oblibu. Nacistická okupace jeho novinářskou dráhu ukončila, Poláček pak krátce pracoval v Židovské náboženské obci. Koncem roku 1943 se dostal do Terezína, později byl transportován do Osvětimi, kde zahynul. Z Poláčkových románů můžeme připomenout tituly Dům na předměstí, Muži v offsidu nebo Hostinec U Kamenného stolu. Právě Hostinec U kamenného stolu vyšel až za okupace pod jménem malíře Vlastimila Rady. Až po válce byl vydán titul Bylo nás pět.
Před deseti lety česká kinematografie slavila - film Kolja Zdeňka a Jana Svěrákových získal Oscara. Připomeňme, že jde o příběh starého mládence, který se nechal přesvědčit k fingované svatbě s Ruskou, která ale záhy emigrovala na Západ. Novomanžel se pak musel postarat o jejího malého syna.
Čím byl film výjimečný? Kde hledat jeho silné stránky? Na to se ptáme filmového kritika Jana Jaroše: "Silné stránky tohoto filmu jsou v podstatě ve všech etapách realizace, počínaje výborně napsaným scénářem přes dokonalou realizační stránku, přes vynikající herecké výkony až k finální podobě, to znamená k výslednému tvaru, ke střihovému zpracování. Tento film je z diváckého, ale i odborného hlediska téměř ideálním dílem, které dokáže zaujmout jak nejširší publikum, tak dokáže oslovit i náročnější odborníky. A i když je mu někdy vyčítána kýčovitost, nebo, řekněme, idyličnost, tak si myslím, že vedle dalších filmů, které v té době i od té doby u nás vznikaly, Kolja stále ční nad mnohé ostatní jako příklad po všech stránkách dobře odvedeného díla."
Novobarokní budova byla postavena podle návrhu architekta Václava Roštlapila. A proč nese název Strakova akademie? Na počátku 18. století ustanovil ve své poslední vůli Jan Petr Straka, že jmění jeho rodu po jeho vymření má sloužit k vzdělávání mladých mužů z řad zchudlé šlechty. Poslední potomek rodu zemřel v roce 1769, ale pak trvalo ještě více než sto let, než se poslední vůle Jana Petra Straky naplnila.
Před 120 lety se narodil malíř a spisovatel Josef Čapek. V roce 1910 absolvoval pražskou Uměleckoprůmyslovou školu. Josef Čapek byl členem Skupiny výtvarných umělců, nakrátko vstoupil i do Spolku výtvarných umělců Mánes, po válce pak stál u zrodu skupiny Tvrdošíjných. Od konce 20. let spolupracoval s Uměleckou besedou. Svým dílem se angažoval proti fašismu. 1. září 1939 byl zatčen, vězněn v Dachau, Buchenwaldu, Sachsenhausenu a nakonec v Bergen-Belsenu, kde v roce 1945 zemřel. Čapkovu tvorbu ovlivnil kubismus. Po první světové válce se začal věnovat také ilustraci - asi každé dítě zná jeho Povídání o pejskovi a kočičce, které doprovodil originálními ilustracemi.
Před 65 lety zemřel výtvarník, fotograf a historik umění Jindřich Štyrský. Vystudoval pražskou Akademii výtvarných umění, od roku 1923 byl členem spolku Devětsil. V letech 1925 až 1928 žil v Paříži, kde se spolu s malířkou Toyen stal spolutvůrcem nového uměleckého směru "artificialismu". Štyrský se stal jednou z nejvýznamnějších osobností české surrealistické malby. Byl jedním z prvních umělců používajících barevnou koláž. Štyrský zemřel ve 42 letech.
Před 330 lety zemřel grafik Václav Hollar. Pražský rodák opustil své rodiště už ve 20. letech 17. století a pracoval v nejrůznějších dílnách v západní Evropě. Ve druhé polovině 17. století se natrvalo usadil v Anglii. Byl autorem grafických listů, portrétů, kreseb i knižních ilustrací nebo městských vedut.
