Ústavní soud vystoupil proti přijímání "přílepků"
Ústavní soud zrušil část zákona, která umožňovala odškodnit klienty zkrachovalé Plzeňské banky, Union banky a Kreditní banky Plzeň. Soud se nezabýval správností odškodnění, zrušil část zákona proto, že byla přijata nestandardním způsobem: byla přidána k nesouvisejícímu zákonu. Rozhodnutí Ústavního soudu bude mít důsledky pro další činnost Poslanecké sněmovny. Denní tisk rozhodnutí komentoval tak, že Ústavní soud dal parlamentu zásadní lekci.
Za dobu své existence od roku 1994 vyplatil Fond pojištění vkladů 25,5 miliardy korun. Nyní měli vkladatelé z dalších tří zkrachovalých bank dostat od Fondu úhrnem 3,7 miliardy korun. S rozhodnutím Ústavního soudu nesouhlasí například klienti Union banky. Senátorka Soňa Paukrtová z Klubu otevřené demokracie, která patřila mezi autory ústavní stížnosti na zmíněnou novelu, výrok soudu uvítala. Odmítla také nařčení klientů zkrachovalých bank, že zůstali bez odškodnění.
"Ono se stále hovoří o tom, že ti klienti nejsou odškodněni. On i jsou odškodněni, nikoli však do výše 4 milionů korun, ale do výše 25 tisíc euro, což je zhruba 800 tisíc korun."
Klienti Union banky se přesto hodlají obrátit na Evropský soud.
"Žaloba u Evropského soudu bude zaměřena proti nerovnoprávnému postavení klientů Union banky vůči klientům ostatních bank, kteří byli odškodněni nad rámec pojistného plnění. Proč by klienti Union banky neměli získat stejné odškodnění, jako klienti všech ostatních bank?" ptá se mluvčí jejich sdružení Roman Hájek. Za rozhodnutím Ústavního soudu vidí tlak bankovního prostředí.
Pro klienty ale verdikt neznamená ztrátu naděje na návrat vkladů. Budou však muset počkat, jestli poslanecká sněmovna v jejich případě přijme zákon znovu, tentokrát už v souladu s ústavou.
V čem shledal Ústavní soud hlavní problém? Vysvětluje místopředsedkyně soudu Eliška Wagnerová: "Seznal, že procedura při přijímání tohoto zákona, a sice jenom v té části toho tzv. přílepku, byla neústavní. Čili vedly ho k tomu důvody vysloveně procedurální. Ta otázka přílepků je diskutována už delší dobu, je to praktika, která se v parlamentu usídlila a která je velmi neblahá, která činí právní řád téměř neseznatelným..."
Senátorka Soňa Paukrtová to považuje za velký úspěch:
"My tu procedurtu kritizujeme už celá léta, protože se v zákonodárném procesu, ač to vypadá zvláštně, dějí děsivé věci, tím, že poslanecká sněmovna bez důvodové zprávy, bez jakéhokoliv zhodnocení dopadu přijímá přílepky, aniž by se k tomu vláda mohla vyjádřit. A důsledkem je potom takováhle věc."
Někteří poslanci ale tvrdí, že tyto takzvané "poslanecké přílepky" jsou sice nestandardní, ale rozhodně nejsou zakázané. Komunistický poslanec Pavel Hojda řekl, že nestandardní je postup Ústavního soudu. Podobný názor zastává sociální demokrat Miroslav Svoboda, podle jehož názoru jsou přílepky sice problémem, ale nemohou být důvodem ke zrušení zákona.
