Čistější by bylo odstoupit, soudí o kauze Jiřího Čunka politolog Petr Just

Veřejným míněním v posledních týdnech hýbe kauza vicepremiéra, ministra pro místní rozvoj, senátora a lídra lidovců Jiřího Čunka. Ten je od konce minulého týdne trestně stíhán pro podezření z korupce. Jako vsetínský starosta měl v roce 2002 přijmout až půlmilionový úplatek od vsetínské realitní firmy. Čunek i zástupci firmy ale jakékoli podezření odmítají. Předseda KDU-ČSL nechce odstoupit ze svých funkcí a proti obvinění podal stížnost. Jaký ale má tato kauza dopad na politickou kulturu v Česku a jak ovlivňuje obraz České republiky v zahraničí? Na to se Milena Štráfeldová zeptala politologa Petra Justa:

Jiří Čunek

"Každé podezření, které se objeví na vysoce postaveného politika nebo vysoce postaveného ústavního činitele pochopitelně vzbuzuje určité obavy nejenom na domácí scéně, ale i v zahraničí. Samozřejmě musíme vycházet z principu presumpce neviny, ale je pravda, že v zahraničí, a na to třeba upozornil předseda ČSSD Jiří Paroubek, bývá naopak v případě politiků často uplatňován princip presumpce viny. Je zcela běžné, že politici i při daleko méně závažných záležitostech odstupují nebo pozastavují výkon některých svých funkcí. Nicméně pokud bychom vycházeli z právního prostředí, pokud bychom to zasadili do určitého právního kontextu, tak platí presumpce neviny a Jiří Čunek samozřejmě má právo zastávat ty funkce i nadále, dokud není pravomocně odsouzen."

Jiří Čunek se brání a poukazuje na to, že i senátoři ho přesvědčovali, aby se nevzdával svých funkcí, protože je možné vykonstruovat jakékoli obvinění na kohokoli a že se navíc tyto kauzy u nás šetří i řadu let. Myslíte si, že by bylo vhodné, aby politik v případě takového podezření odstoupil?

"To je velmi obtížná otázka. Pravděpodobně by pro daného politika, ale nejenom pro něj, ale i pro politickou stranu, kterou reprezentuje, pro důvěryhodnost politického prostředí v ústavní zřízení a pro politickou kulturu bylo čistější a transparentnější, aby politik buďto odstoupil, nebo pozastavil výkon svých funkcí. Je pravda, že v případě člena vlády neexistuje nic jako pozastavení výkonu funkce, buďto dotyčný je, nebo není členem vlády. Ale v případě stranických funkcí by třeba pro předsedu KDU-ČSL mohli nějakou formu pozastavení funkce akceptovat. Protože ta strana samozřejmě také nese určitý stín toho, z čeho je obviněn její předseda, byť se jí to přímo netýká. Nicméně lidé spojují předsedu strany s danou politickou stranou a myslím si, že KDU-ČSL by mohla být znevýhodněna v očích voličů právě chováním předsedy."

Jak hodnotíte skutečnost, že Jiří Čunek si jako advokáta vybral člověka, v jehož kanceláři pracuje expremiér Stanislav Gross, který se potýkal s velmi podobnými problémy?

"Bylo to velmi zajímavé, už když jsem to zaslechl. Uvědomil jsem si, že Jiří Čunek na sjezdu KDU-ČSL v předvolebním projevu dokonce kritizoval, jak strana vystupovala v kauze bývalého premiéra Stanislava Grosse. Jak ho tlačila k tomu, aby odstoupil z funkcí a aby udělal právě to, k čemu je teď tlačen Jiří Čunek. Takže ono to možná trošku dává smysl a trošku bychom tam mohli najít podobnou linii, jak se oba politici staví k těmto problémům."

A ještě poslední dotaz. Jak podle vás tuto kauzu vnímá česká veřejnost? Je už otupělá podobnými případy?

"Veřejnost dlouhodobě dává najevo svoje názory, co si myslí o politice, politické kultuře, politických stranách, o tom, co vlastně vede politiky k tomu, aby se chovali tak, jak se chovají. To vnímání je dlouhodobě negativní a myslím si, že každá takováto aférka, ať už se nakonec prokáže, nebo neprokáže oprávněnost obvinění, ještě více podrývá důvěru veřejnosti k politikům a politice jako takové. Ale, jak už jste správně naznačila, česká veřejnost se myslím už stala do jisté míry imunní vůči těmto krokům. Díky tomu, že se s nimi setkává poměrně často."