Výstava Neklidem k Bohu objevuje české sakrální umění
Milovníci výtvarného umění zaznamenali, že v Čechách techto dní probíhají tři velké výstavy, věnované stejnému období, tedy přelomu 19. a 20. století. Výstava Křičte ústa s podtitulem Předpoklady expresionismu, dále výstava dekadentního umění V barvách chorobných. Obě probíhají v Praze. Galerie v Plzni nabízí veřejnosti výstavu sakrálního umění stejné doby nazvanou Neklidem k Bohu.
Na rozdíl od pražských výstav Křičte ústa a V barvách chorobných je plzeňská výstava komorní, ve třech sálech je vystaveno jen několik desítek exponátů. Autoři výstavy, historici umění Aleš Filip a Roman Musil, však na malém prostoru objevují pro mnohé zcela neznámou kapitolu českého výtvarného umění.
Proč zvolili název Neklidem k Bohu? "Název podle nás vyjadřuje důležitou tendenci značné části umělecké populace, která na přelomu 19. a 20. století hledala východisko z osobníczh nebo společenských krizí právě v náboženství, v křesťanství,"říká Martin Musil.
Nejzajímavější část výstavy tvoří díla umělců dnes prakticky neznámých. Třeba obraz Světice a Triumfátor plzeňského rodáka Josefa Mandla, Kristus na hoře Olivetské Emanuela K. Lišky nebo Pieta předčasně zemřelého Lva Lercha, která byla ve své době známým a v zahraničí oceňovaným dílem. Řada obrazů, soch, vitráží, ale i liturgických předmětů vznikla v souvislosti s výstavbou nových chrámů. Inspirující zakázkou se stala velkolepá dostavba katedrály sv. Víta na Pražském hradě.
Čím je české náboženské umění přelomu století charakteristické?
"Tou různorodostí nebo rozmanitostí, protože zahrnuje jak projevy sakrálního umění, které bylo určeno do vnitřního chrámového prostoru a respektovalo tu liturgickou funkci, tak volnou tvorbu, která se od 70. a 80. let 19. století velmi dobře prezentovala na dobových uměleckých salonech."
Podle Romana Musila se dosud nikdo náboženským uměním z přelomu století systematicky nezabýval. Důvodem byly jednak ideologie 2. poloviny 20. století, jednak předsudky:
"Převládal i zakořeněný názor, že vlastně to náboženské umění je spíš nositelem těch konzervativních tradic bez schopnosti jakýchkoliv inovativních změn a že v době nastupujícího moderního umění zůstávalo jaksi stranou tady toho hlavního proudu. A my s tímto názorem poněkud polemizujeme."
Jak potvrzuje kurátorka muzea Ivana Jonáková, do tohoto sakrálního umění se ale promítaly všechny moderní trendy.
"Dá se říct, že všechny dobové tendence, které se na přelomu století objevily, se odrážejí i v náboženském umění. To znamená impresionismus, folklorismus, symbolismus, dekadence - to všechno je tam znát."
Výstava Neklidem k Bohu je v plzeňské galerii v posledních letech už čtvrtou výstavou, která se tématicky zaměřuje na sakrální umění. Jaký je zatím zájem návštěvníků? Ředitelka Západočeské galerie Jana Potužáková tvrdí, že za první dva týdny výstavu vidělo asi 1000 návštěvníků, což představuje v návštěvnosti sakrálního umění rostoucí trend: "Návštěvnost svědčí o zvyšujícím se zájmu o duchovní hodnoty a o jiný úhel pohledu na život."
Výstava Neklidem k Bohu potrvá v Západočeské galerii Plzeň do 18. března. Vedle toho výstava V barvách chorobných, která začala už v listopadu, 18. února končí. Rovněž listopadová výstava Křičte ústa se uzavře 4. března. Shodný zájem všech tří výstav o podobné historické období byl podle Potužákové zcela neplánovaný.
